Naučná stezka - 11. Horní hranice lesa


Jít na fotografie  Sdílet tuto stránku 

Zastavení č.11
Nadmořská výška 1320 m n.m.

Nacházíte se v nadmořské výšce 1320 m, kde utváření lesa již výrazně ovlivňují extrémní klimatické podmínky – vítr, sníh, námraza, nízké teploty a krátká vegetační doba. Blížíte se k horní hranici lesa, která je tvořena smrkem ztepilým s příměsí jeřábu ptačího. Nepříznivé klimatické podmínky se projevují v nápadném snížení výšky stromů, spádností kmene a hlubokým zavětvením smrků. Lesní porosty s přibývající nadmořskou výškou řídnou, přecházejí do skupin až jednotlivých smrků, které tvoří horní hranici lesa a volně přecházejí do alpínských luk. Na stromech je patrný vliv převládajících západních větrů. Toto usměrněné vzdušné proudění vytváří charakteristický tvar korun lesních dřevin, tzv. vlajkové formy. Vítr a zátěž korun sněhem a námrazou často způsobují ulomení stromových vrcholků. Z nejvyšších větví pak vyrůstají náhradní vrcholy a vznikají tzv. bajonetové vrcholy. Tento jev je častější u smrků pochybného původu pocházejících z umělé výsadby z přelomu 19. a 20. století, kdy byla snaha zvýšit uměle horní hranici lesa zalesněním horských holí.

Přirozená obnova v těchto extrémních podmínkách téměř neexistuje, protože stromy plodí velice zřídka a semeno v krátkém vegetačním období nedozraje. V malé míře zde dochází k vegetativnímu rozmnožování smrku zakořeněním nejspodnějších větví. Tento proces trvá desítky let.
Naučná stezka - 11. Horní hranice lesa
Naučná stezka - 11. Horní hranice lesa