Nadmořská výška 1340 m n.m.
Poměrně velké plochy území rezervace pokrývají suťová pole a kamenná moře, která vznikla mrazovým zvětráním obnažených skal v chladných obdobích čtvrtohor. Jsou tvořena balvany přeměněných hornin různé velkosti, mezi nimiž se hromadí naplavená a navátá jemnozem a humus. Takto vzniklá půda je silně provzdušněná a dobře propustná pro vodu, je však vystavena velkému kolísání teplot během dne.
Prvními rostlinami, které osídlují suťová pole, jsou lišejníky. S postupným hromaděním půdy se zde mohou uchytit i vyšší rostliny, přizpůsobené zdejším nehostinným podmínkám zejména mohutně vyvinutých kořenových systémem, např. borůvka černá a brusinka obecná.
Na protějším svahu nad kamenným mořem vidíte výrazný mrazový srub, zvaný Vlaštovčí skály. Je významnou botanickou lokalitou, na které rostou rostlinná společenstva vázaná na plošiny a štěrbiny skal. Ze zajímavých druhů rostlin se zde vyskytuje sítina trojklaná a vranec jedlový.
Nad horní hranicí lesa, na místech s hrubší půdou, se na velké ploše rozhádají alpínské louky. Základním druhem lučních porostů je tráva smilka tuhá. Dále zde roste metlička křivolaká, ostřice Bigeloxova, náholník jednoúborný, bojínek švýcarský, jestřábník alpský, vřes obecný, hadí kořen větší, mochna zlatá, violka žlutá sudetská aj.
Luční porosty jsou často rozryty chodbičkami hraboše polního, který dne vystupuje do jedné z nejvyšších poloh v ČR. Nad hranici lesa tu byl zastižen i jiný hlodavec norník rudý a náš nejmenší savec rejsek malý, který patří do řádu hmyzožravců a je schopen přežít i na měně úživných stanovištích. Z ptáků můžeme v okolí vrcholu v hnízdním období pozorovat například pěnkavou obecnou nebo chráněnou lindušku horskou.