Naučná stezka - 14. Vrchovištní rašeliniště


Jít na fotografie  Sdílet tuto stránku 

Zastavení č.14
Nadmořská výška 1212 m n.m.

Rašeliniště jsou na Králickém Sněžníku soustředěné převážně na východním hřebeni zvaném Mokrý hřbet. Leží v sedlech mezi jednotlivými vrcholy tohoto hřebenu na modře značené turistické stezce směrem na Podbělku.

Vrchovištní rašeliniště jsou sycena srážkovou vodou, která se hromadí na nepropustném podloží. Rašelina zde vzniká pochodem rašelinní rostlinných zbytků v kyselém prostředí za poměrně nízkých teplot.

Rašeliniště narůstají velmi pomalu. Roční přírůstek je 1 – 2 mm silná vrstvička rašeliny. To znamená, že 1 m slabě rozložené rašeliny se vytváří asi 500 let a 1 m silně rozložené rašeliny asi 1000 let.

Rašelina má velkou schopnost vázat a zadržovat vodu. Rašeliniště prosáklá vodou fungují v krajině jako zásobníky tepla. V letním období se teplo v rašeliništích shromažďuje, v zimě se pomalu vydává. Proto se nad rašeliništi často tvoří přízemní mlhy.

Na rašeliništích se vyskytují zajímavá a specifická rostlinná společenstva, ve kterých převládají mechorosty, hlavně rašeliníky. Kolonie rašeliníku narůstají odstředivě a vytvářejí zvláštní kopečkovité útvary zvané bulty. Prohlubně mezi nimi se nazývají šlenky. Typické jsou druhy tvořící tzv. keříčková společenstva vřes obecný, kyhanka sivolistá, brusinka obecná, vlochyně bahenní, klikva bahenní, šicha černá aj. dále je charakteristický suchopýr pochvatý, ostřice mokřadní a ostřice chudokvětá. Dříve byl častější také kriticky ohrožený bradáček srdčitý.

Skrytými obyvateli horských rašelinišť jsou vzácný hlodavec myšivka horská a černě zbarvený hmyzožravec rejsek horský. I poměrně méně hojná hmyzí fauna tu má své neobvyklé reprezentanty, kterými jsou na rašeliniště vázané vzácné druhy chrostíků nebo nedávno objevená vážka lesknice zelená.
Naučná stezka - 14. Vrchovištní rašeliniště
Naučná stezka - 14. Vrchovištní rašeliniště