Historie Staroměstska

Nadmořská výška 1110 m n.m.

První písemná zmínka o Starém Městě pochází z roku 1325. Původní jméno obce Goldek (v českém překladu "Zlatý roh"), souviselo s nalezišti zlata v okolí a připomíná hornickou kolonizaci severní Moravy. Název Staré Město se začal užívat až v 15. století.

Na město byla obec povýšena markrabětem moravským Václavem, pozdějším králem českým a císařem římským Karlem IV., pravděpodobně v roce 1336. V městském znaku se objevil medvěd a horník. Staré Město bylo přičleněno k tzv. korunním městům a svými výsadami se rovnalo městům královským. Bylo osvobozeno od roboty, zůstala mu jen povinnost nahánět zvěř při lovu panstva.

Úpadek významného báňského města v 15. století zřejmě souvisel s vytěžením nalezišť zlata a stříbra v okolí a s jeho vypálením roku 1480 Jiříkem st. Tunklem z Brníčka. Novou etapu své historie zahájilo Staré Město v 16. století, kdy získalo právo várečné, právo solných trhů, výročních trhů i pravidelných týdenních trhů. Na počátku 17. století se v okolí začala těžit měděná ruda, rozvíjelo se plátenictví, vznikla papírna a manufaktura na zpracování tabáku. V 19. století byla na Staroměstsku obnovena hornická tradice, začal se zde těžit grafit a železná ruda. Značná část obyvatelstva se věnovala obchodu, řemeslům a zemědělství.

Osudy Starého Města a dalších osad a vesnic v okolí byly vždy spojeny s osudem sousedního kolštejnského panství (nyní Branná). Jako součást kolštejnského panství střídalo Staré Město často své majitele. Nejvýrazněji se do historie města zapsal Jan Jetřich Petřvaldský, který dal vystavět malý zámeček a Eliška Petřvaldská, která nechala postavit v roce 1618 pozdně renesanční farní kostel sv. Anny a nové čtvercové náměstí se zděnými domy.

Dominantou náměstí je patrová pozdně renesanční budova radnice s polygonální věží. Dále stojí za povšimnutí empírové sousoší Nejsvětější trojice a kašna.