Naučná stezka - 6. Původ smrkových porostů, imise


Jít na fotografie  Sdílet tuto stránku 

Zastavení č.6
Nadmořská výška 865 m n.m.

Při umělé obnově lesa, tzv. výsadbě sazenic či síji na vykácených plochách, nebyl v minulosti, asi do 50. let 20 století, kladen obzvláštní důraz na původ použitých sazenic a semen. Zvláště v 19. století bylo při obnově lesa použito sazenic a semen nevhodného původu, jednak z různých oblastí Čech, Moravy a Kladska, jednak z ciziny, hlavně z Tyrol (Innsbruck). Jelikož se v lesích Králického Sněžníku poměrně intenzivně hospodařilo již v 18. století, nachází se v národní přírodní rezervaci jen 26% lesních porostů odpovídajícího původu. V současné době se při umělé obnově lesa používají pouze sazenice vypěstované ze semen pocházejících z vybraných (uznaných) původních porostů z území rezervace.

Původní vysokohorský smrk se vyznačuje plnodřevným kmenem a štíhlou korunou s větvemi skloněnými k zemi. Je značně odolný vůči závěsu sněhu, námraze a větru.

Na tomto zastavení vidíte ukázku hospodářského lesa ve věku 60 - 80 let nevhodného původu (smrk chlumního typu) s větvemi vodorovnými a širokou korunou. Porosty zde jeví známky citelného poškození imisemi (prořídlé koruny).

Škody imisemi se začaly v celém masivu Králického Sněžníku viditelně projevovat na přelomu 70. - 80. let 20. století. Jednalo se hlavně o imise oxidu siřičitého, pocházející z tepelných elektráren, které se v podobě kyselých dešťů dostávají do lesní půdy. Dochází k ovlivnění chemizmu půdy do té míry, že smrkové porosty chřadnou a postupně odumírají. Škody se projevují zejména na smrku, a to opadem starších ročníků jehlic (prořídlé koruny), výraznými barevnými změnami jehličí a redukcí kořenového systému. Smrkové porosty se stávají méně odolnými proti působení větru a hmyzích škůdců, zejména kůrovců. I když došlo v závěru 20. století k odsíření našich tepelných elektráren a k významnému poklesu emisí exidu siřičitého, zdravotní stav lesa se příliš nezlepšil, protože úprava chemizmu lesních půd je dlouhodobou záležitostí. Situaci komplikuje nárůst imisí oxidů dusíku a ozonu. Tyto škodliviny, kromě přímého poškození jehličí a listů dřevin, rovněž ovlivňují chemizmus půd, které se stávají pro růst dřevin nevhodnými.
Naučná stezka - 6. Původ smrkových porostů, imise
Naučná stezka - 6. Původ smrkových porostů, imise