Po zelené značce


Jít na fotografie  Sdílet tuto stránku 

K první tisícovce

Zeleně značená turistická trasa vstupuje na území masivu Králického Sněžníku z jeho jihozápadní strany, a to přechodem přes Mladkovské sedlo (Przełęcz Międzyleska). Místo, kudy zde zelená značka prochází, se kryje s hraničním přechodem Dolní Lipka-Boboszów, který se nachází mezi vesnicemi Lichkov a Dolní Lipka, necelých 5 km na severozápad od města Králíky.

Zelená značka kopíruje státní hranici mezi Polskem a Českou republikou. Ze sedla míří na severovýchod, nadchází vesnici Heřmanice a vystupuje na první vrchol, který se jmenuje Výčnělek, polsky Opacz (740 m n. m.). Stezka dále pokračuje na severovýchod k Jelenímu vrchu (pol. Jasień), který vystupuje do výšky 936 m n. m. Za vrcholem se stezka stáčí na sever, prochází sedlem Przełęcz Jodłowska, opět se stáčí na severovýchod a začíná vystupovat na horu Klepáč (Trójmorski Wierch).

Střecha Evropy

Klepáč je první tisícovkou na této trase (dosahuje výšky 1143 m n. m.). O Klepáči se říká, že je „střechou Evropy“. S tím souvisí i polské pojmenováním Trójmorski Wierch. Vody, které stékají ze svahů Klepáče, totiž postupně plynou do tří moří, do Baltského, do Severního a do Černého.

Klepáč nabízí krásné vyhlídky, a to především na polskou stranu, kde se otvírá výhled na západní část masivu Králického Sněžníku a na brázdu Rów Górnej Nysy. Ve směru na severovýchod se nabízí hezký pohled také na samotnou horu Králický Sněžník. Na vrcholu Klepáče byla pro lepší výhled a také kvůli požární bezpečnosti v nedávné době zbudována dřevěná rozhledna.

Vrchol Klepáče je pokryt balvany, které prorůstá borůvčí a sem tam i nějaké smrky. Hned pod vrcholem se na české i na polské straně rozkládá skalní moře.

Po hřebenu k Malému Sněžníku

Dále pokračuje zelená značka po hřebenu k hoře Hleďsebe (pol. Puchacz). Protože je to hřeben, kterým až po horu Králický Sněžník prochází česko-polská státní hranice, označuje se jako jihozápadní hraniční hřeben. Z hřebenů masivu Králického Sněžníku je to také hřeben nejvyšší. Hora Hleďsebe je po Klepáči další tisícovkou na této cestě, její výška činí 1175 m n. m.

Za Hleďsebe následuje sedlo Przełęcz Puchacza a pak další tisícovka, Hraniční skály (1320 m n. m.), pol. Goworek. Z Hraničních skal se dá lesní cestou sejít přímo dolů k rozcestníku U Zbojnické chaty (cca 1 km). Okolo Zbojnické chaty (pozor, nejde o turistickou chatu s občerstvením) vede značka červená, která, stejně jako značka zelená, směřuje k vrcholu hory Králický Sněžník.

Po Hraničních skalách následuje Malý Sněžník (Mały Śnieżnik), který je druhou nejvyšší horou celého masivu, měří 1337 m n. m. a je dalším vynikajícím vyhlídkovým místem. Skvělý pohled poskytuje zejména na protější, český, jižní hřeben (Podbělský hřbet) a do údolí pod jižními svahy hory Králický Sněžník.

Všechny cesty vedou do hospody

V sedle mezi horami Malý Sněžník a Králický Sněžník zelená značka nečekaně uhýbá k severu a schází k oblíbené horské chatě Schronisko Na Śnieżniku. Návštěvu tohoto zařízení lze jen doporučit, jedná se o nefalšovanou horskou chatu, ze které dýchá 19. století, a to doslovně. Od chaty pak zelená značka vede opět vzhůru, na jihovýchod, a u Vlaštovčích kamenů zamíří opět k hoře Králický Sněžník, teď již rovnou k jejímu vrcholu.

Vrchol hory Králický Sněžník

Hora Králický Sněžník představuje nejvyšší vrchol z celého pohoří. Otevírá se zde výhled na všechny světové strany. Podíváme-li se na západ, můžeme spatřit vrcholy pásma Wysoczyna Międzyleska, které je součástí brázdy Rów Górnej Nysy a za ním pak vrcholky Bystřických hor (Góry Bystrzyckie).

Při pohledu na sever můžete ve směru zleva doprava sledovat nejprve brázdu Rów Górnej Nysy s pásmem Wysoczyna Międzyleska, za nímž se objevují vrcholky Bystřických hor. Následují Obniżenie Bystrzycy Kłodzkiej, Wysoczyna Łomnicka a Wysoczyna Idzikowa, za nimiž lze zahlédnout i Stolové hory (Góry Stołowe). V přímém směru na sever jsou to vrcholy samotného masivu Králického Sněžníku, které v dáli přecházejí do horského pásma Krowiarki. O něco severovýchodněji můžeme spatřit Bělské vrchy (Góry Bialskie) a za nimi hory Rychlebské (Góry Złote).

Při pohledu na stranu východní se otvírá výhled na Bělské vrchy (Góry Bialskie) a na Rychlebské hory (Góry Złote). O něco jihovýchodněji přecházejí Rychlebské hory v pohoří Hrubého Jeseníku.

Pohled na jih vyplňuje rozlehlá Hanušovická vrchovina, která na jihozápadě přechází do Kladské kotliny (Kotlina Kłodzka).

Poznámka: Kladská kotlina (Kotlina Kłodzka) je geomorfologický celek, který představuje místy hornatější brázdu, jež se táhne ve směru na severozápad z České republiky od města Štíty přes Mladkovské sedlo (Przełęcz Międzyleska) až k polskému Kladsku (Kłodzko). Oblast od Štítů po Mladkovské sedlo se nazývá Králická brázda. Okolí polského městečka Międzylesie je vymezeno jako Wysoczyna Międzyleska, okolo Idzikówa je to Wysoczyna Idzikowa, město Bystrzyca Kłodzka pak obklopuje Obniżenie Bystrzycy Kłodzkiej a povodí řeky Łomnica spadá k celku Wysoczyna Łomnicka. Vesnice Rogówek patří do Wzgórza Rogówki a okolo Kladska (Kłodzko) se rozprostírá vlastní Kotlina Kłodzka. Celky Wysoczyna Międzyleska, Obniżenie Bystrzycy Kłodzkiej, Wysoczyna Idzikowa a Wysoczyna Łomnicka pak tvoří podcelek Kladské kotliny, kterému se říká Rów Górnej Nysy.

Ke Kladskému sedlu

Na vrcholu hory Králický Sněžník (Śnieżnik Kłodzki) se zelená značka potkává se značkou žlutou a červenou. Zelená pokračuje z vrcholu po státní hranici až k rozcestníku Franciska, chata horské služby. To už putujeme po východním Hraničním hřebenu. Za Franciskou zelená přechází přes Sadzonki (1230 m n. m.), sestupuje na jih, do sedla pod horou Stříbrnická, stáčí se na východ a přechází přes Hraniční horu (968 m n. m.) a lukovitě prohnutou vyvýšeninu Dziczy Grzbiet (960 m n. m.) k rozcestníku Głęboka Jama (Hraniční rozcestí). Zde se zelená stáčí na sever a posléze na severovýchod k hoře Rykowisko (947 m n. m.). Z Rykowiska zelená schází už jen necelých 1,5 km do Kladského sedla (Przełęcz Płoszczyna). Kladské sedlo odděluje masiv Králického Sněžníku od Bělských vrchů (Góry Bialskie), a tedy i od Rychlebských hor (Góry Złote). Kladské sedlo je také hraničním přechodem mezi ČR a Polskem, zelená značka se zde kříží s polskou i českou žlutou značkou.
Hora Králický Sněžník z Klepáče (autor: Michal Kos) Jihozápadní hraniční hřeben, pohled z Mariánského kopce u Králík (autor: Michal Kos) Bližší hrb je hora Średniak, ostrý vrchol napravo Igliczna, pohled z hory Králický Sněžník (autor: Michal Kos) Jihozápadní hraniční hřeben z hory Králický Sněžník (autor: Michal Kos)
Klepáč (Trójmorski Wierch), pohled na severozápad, na pozadí brázda Rów Górnej Nysy, za ní vlevo Góry Bystrzyckie (autor: Michal Kos) Na vrcholu hory Králický Sněžník, Średniak a Czarna Góra v denním světle (autor: Michal Kos) Pohled do údolí Moravy z Vlaštovčích kamenů (autor: Michal Kos) Pohled z hory Králický Sněžník, jihozápadní hraniční hřeben, Vlaštovčí kameny (autor: Michal Kos)
Pohled z vrcholu hory Králický Sněžník na severozápad, dva ostré vrcholy na pozadí jsou Igliczna a Czarna Góra, mezi nimi, blíže, je Smrekowiec. (autor: Michal Kos) Pohled z vrcholu hory Králický Sněžník, ostře špičatý je Klepáč s rozhlednou, sedlovitá hora na pozadí je Suchý vrch (autor: Michal Kos) Pohled z vrcholu hory Králický Sněžník, ve středu záběru město Králíky a Králická brázda, nalevo Hanušovická vrchovina, na pozadí Orlické hory - Bukovohorská hornatina se Suchým vrchem (autor: Michal Kos) Příchod ke Schronisku Na Śnieżniku po zelené značce (autor: sneznik.cz)