Mokrý hřbet (Černá kupa)


Jít na fotografie  Ukázat na mapě  Sdílet tuto stránku 

Orientaci ohledně jednotlivých hor a dalších míst mnohdy znesnadňují nejasnosti a dvojakosti v jejich názvech. Důvody jsou několikeré. Je to důsledek historického vývoje, kdy hory a místa zůstávají, ale mění se doba, státy, společnost, někdy se mění samotné místo. Často tak vedle sebe přežívají dvě nebo i více variant pojmenování daného místa. K vyjasnění mnohdy nepomáhají ani mapy, které se od sebe, co se týká pojmenování hor a jiných míst, často liší. Následující text by měl pomoci mimo jiné s vyjasněním pojmů Mokrý hřbet a Černá kupa.

Poloha

Pojmenování Mokrý hřbet přináleží, jak napovídá slovo hřbet, vyvýšenému úseku ve tvaru hřbetu, jenž je z jedné strany ohraničen horou Stříbrnická, to je na severu, a z druhé strany vrcholem Černá kupa, dříve německy Schwarze Koppe, (1295 m n. m.), což je na jihu. Nadmořská výška v nejnižším bodu hřbetu činí asi 1210 m, délka hřbetu potom cca 1,5 km.

Mokrý hřbet je součástí jižního hřebenu masivu Králického Sněžníku (Masyw Śnieżnika), tedy Podbělského hřbetu, a to jeho severní části. Severně od Mokrého hřbetu se nachází, jak již bylo řečeno výše, hora Stříbrnická, ve směru na jih následuje za Černou kupou hora Sušina. Za Sušinou se z jižního hřebenu odděluje jihovýchodní odnož se spočinky Sušiny Tetřeví hora a Velká Šindelná, hlavní část hřebenu pak pokračuje ponejprve k západu a pak zase dále na jih horami Podbělka, Babuše, Souš, Srázná a Kámen.

Západním výběžkem Mokrého hřbetu je Koňský hřbet, vklíněný do pramenné mísy řeky Moravy. Jihozápadně od Mokrého hřbetu se tyčí hora Uhlisko. Na východním svahu Mokrého hřbetu se nachází útulná turistická chata Návrší. Ve směru dále na jihovýchod pak leží v údolí Stříbrnického potoka vesnice Stříbrnice, dále na východ pak Květná a nad ní, na severu, pak Kunčice a ještě více na sever, čí spíše na severozápad, Nová Seninka. Vrcholovými partiemi Mokrého hřbetu prochází hranice Olomouckého a Pardubického kraje.

Příroda

Mokrý hřbet je porostlý převážně, ve vrcholových partiích zakrslými, hospodářskými smrčinami. V nižších polohách se objevují listnáče, zejména buky. Na svazích Mokrého hřbetu i Černé kupy nalezneme místy rozsáhlé holiny, způsobené imisemi a nevhodnými lesnickými zásahy.

Název Mokrý hřbet není náhodný. Narazíte zde na mnohá rašeliniště, kde se, obzvláště v jarních měsících, v souvislosti s táním sněhu, vytvářejí půvabná, avšak zrádná jezírka. Nejenže není vhodné chodit na území Národní přírodní rezervace Králický Sněžník mimo vyznačené cesty, ale ono je to přímo nebezpečné – uvíznout v bahnitém terénu jistě není nic příjemného. Z tohoto důvodu jsou mezi Černou kupou a Sušinou zbudovány chodníky z dřevěné kulatiny.

Ve svazích hřbetu narazíte na četné vývěry, které se schovávají v bohatých mechových polštářích. V korytech u cest a podobných tůňkách najdete v jarních měsících rosolovité chomáče vajíček čolků a žab. Z korun se ozývá rozmanitý zpěv ptáků, mezi nimiž jistě rozeznáte kukačku. Skloníte-li hlavu od korun zpět k zemi, uhlídáte množství různých bezobratlých a již na jaře také malé houbičky, které by mohly být plodnicemi penízovky smrkové. Charakteristický je zde výskyt lišejníku dutohlávky sobí, která tvoří jak souvislé nízké porosty na kmenech stromů a jejich větvích, tak větší, do prostoru rozvětvené útvary, připomínající komplikované sobí paroží, což zavdalo příčinu onoho zvláštního, ale půvabného pojmenování.

Turistika

Přímo přes vrcholové partie Mokrého hřbetu vede modře značená turistická trasa. Modrá značka nás vede ze sedla pod horou Stříbrnická po jižním hřebenu masivu Králického Sněžníku (Masyw Śnieżnika) na jih přes Mokrý hřbet s Černou kupou, Sušinu, Podbělku, Babuši a Souš k rozcestníku U Sedmi cest, odkud začíná sestupovat po Srázné (Sviní hora) k rozcestníku Pomocná a dále směřuje dolů na jihovýchod k Vojtíškovu. To je jedna varianta. Druhá je ta, že se na rozcestníku Chata Babuše vydáte několik set metrů po zelené a pak se napojíte na jinou část modré značky, která vás svede okolo Slamníku přes sjezdovky do vesnice Dolní Morava, která se rozprostírá na jihozápadě.

Na východním svahu Mokrého hřbetu najdete přívětivou a cenově přístupnou chatu Návrší, kde se lze nejen občerstvit, ale i ubytovat.
Dřevo, které by se dalo ždímat (autor: Michal Kos) Dutohlávka sobí, nezvykle velké útvary (autor: Michal Kos) Dutohlávka sobí (autor: Michal Kos) Hraniční kámen Čech a Moravy (autor: Michal Kos)
Chrobák velký, nad chatou Návrší, Mokrý hřbet (autor: Michal Kos) Jeden z vývěrů ve svazích Mokrého hřbetu (autor: Michal Kos) Mokrý hřbet (Černá kupa) (autor: Michal Kos) Na Mokrém hřbetu, pohled na západ. Výhled znemožňuje mlha, ale to se za půl hodiny změní. (autor: Michal Kos)
Na svahu Mokrého hřbetu, v korytě jednoho z přítoků Stříbrnického potoka (autor: Michal Kos) Není radno šlápnout vedle (autor: Michal Kos) Počátkem května se po modré radši ještě nevydávejte (autor: Michal Kos) Podivné, někdy až přes půl metru hluboké mísovité prohlubně okolo stromů na začátku května (autor: Michal Kos)
Pravděpodobně penízovka smrková (autor: Michal Kos) Stříbrnická, před ní Koňský hřbet, napravo Mokrý hřbet (autor: Michal Kos) V sedle mezi Černou kupou a Sušinou (autor: Michal Kos) Ve svahu Mokrého hřbetu (autor: Michal Kos)