Tetřeví hora


Jít na fotografie  Ukázat na mapě  Sdílet tuto stránku 

Název Tetřeví hora (německy však Schwarzberg, tedy Černá hora) upomíná na výskyt tetřívka obecného, nebo dokonce tetřeva hlušce. Současnost je však taková, že tetřev hlušec na české straně masivu Králického Sněžníku (Masyw Śnieżnika) zcela vymizel a vyskytuje se snad ještě na polské straně pohoří. Návštěvník králického muzea si může utvořit představu, jak velký ptát tetřev hlušec je. Tam ho totiž mají. Ale vycpaného.

Tetřeví hora, která je vysoká 1251 m n. m., vlastně není horou v pravém slova smyslu. Jde o spočinek hory Sušina, jejíž vrchol se nachází o něco severozápadněji. Ptáte se, co je spočinek? Nuže výrazem spočinek se označuje buď vodorovný, nebo mírně sklopený terénní tvar, jenž se nachází na hřbetnici mezi vrcholem a sedlem a který může mít vlastní kótu – kvůli tomu je někdy chybně považován za samostatný vrchol. Při pohledu z údolí se také spočinek jako vrchol může jevit. A aby toho nebylo málo, hora Sušina má spočinky hned dva, kromě Tetřeví hory je to ještě Velká Šindelná s kótou 1195 m n. m.

Poloha

Tetřeví hora se nachází v jihovýchodní části masivu Králického Sněžníku (Masyw Śnieżnika), v jeho jižním hřebenu, kde tvoří jihovýchodní odnož hory Sušina. Ve směru dále na jihovýchod Sušina pokračuje dalším spočinkem, výše zmíněnou Velkou Šindelnou. Jihozápadní svah Tetřeví hory strmě spadá do údolí Prudkého potoka, svah severovýchodní klesá k sedlu, za nímž následuje vrch Štvanice (866 m n. m.), svah východní klesá do údolí Chrastického potoka, v němž se nachází vesnice Hynčice pod Sušinou. Celý hřeben Tetřeví hory a Velké Šindelné spadá do Olomouckého kraje.

Příroda

V současnosti pokrývají Tetřeví horu rozsáhlé holiny, které však postupně zarůstají mlazinami. Přirozeným porostem Tetřeví hory jsou horské smrčiny, v nižších polohách pak horské bučiny, ty však byly z podstatné části nahrazeny kulturními smrčinami. Oblast vrcholu Tetřeví hory leží v NPR Králický Sněžník, ale není již součástí Ptačí oblasti Králický Sněžník.

Turistika

Hřbetem mezi kótami Sušina a Tetřeví hora prochází červeně značená turistická trasa, která vede od rozcestníku Sušina (prochází jím i modrá značka) na jih k rozcestníku Mokřiny, od Mokřin pak na jihovýchod údolím Prudkého potoka k Chrasticím a do vysokých Žibřidovic, kde se setkává se značkou žlutou a kde sama končí.

Celou Sušinu, tedy i Tetřeví horu a Velkou Šindelnou, z jihu a z východu obtáčí červená cyklotrasa č. 4071. Cyklotrasa k Sušině přichází od jihu, z Vojtíškova, za Sušinou pokračuje na severovýchod, a to až k rozcestníku Kladská brána, hájenka.

Zajímavost

Ve vrcholových partiích Tetřeví hory můžete narazit na několik tzv. řopíků, což jsou malé bunkry lehkého opevnění vybudované v 30. letech 20. st. (ŘOP = Ředitelství opevňovacích prací).
Tetřeví hora (autor: Michal Kos) Štvanice, za ní napravo Tetřeví hora (autor: Michal Kos)