Kamieniołomy marmuru Krzyżnik


Jít na fotografie  Ukázat na mapě  Sdílet tuto stránku 

Poloha

Hora Krzyżnik se nachází poblíž městečka Stronie Śląskie. Je závěrem hřebenu, který směřuje na severovýchod z masivu Żmijowiec, jehož severovýchodní svahy jsou spojeny rovněž s těžbou rud a kamene. Mezi Krzyżnikem a Żmijowcem se vyvyšují hory Rudka a Janowiec. V Rudce se v minulosti těžil galenit, železná ruda a hledal se tu i uran.

Geologie

Horninovou skladbu hory Krzyżnik tvoří slídové a  amfibolové břidlice, amfibolity a ruly. V této mase se pak vyskytují mramorové bloky (tzv. čočky). Tyto metamorfované horniny patří v geologické klasifikaci do stroňské skupiny. V horninách Krzyżniku lze nalézt také granáty, avšak jen malé a bez větší šperkařské kvality. Dále se tu nalézají diopsidy a různé varianty kalcitu.

Těžba mramoru

Ložisko na Krzyżniku poskytovalo drobně nebo středně zrnité mramory, které jsou charakteristické velmi vysokým (až 90%) obsahem uhličitanu vápenatého a nízkým (pod 1%) obsahem MgO, tedy oxidu hořečnatého. Část zdejšího ložiska obsahuje též hnědé nebo šedomodré slídové břidlice. Objem ložiska bílých mramorů byl odhadnut na zhruba 0,8 milionů tun. Dekorativní kvalita tohoto mramoru je porovnatelná se slavnými mramory kararskými.

Mramorová ložiska na Krzyżniku jsou známa již dlouhou dobu. Na západním svahu hory byl od roku 1839 těžen mramor, který je známý jako Biała Marianna (pojmenováno podle Mariany Oranžské, dřívější majitelky okolních panství). Nicméně v širší míře se k těžbě přistoupilo až od roku 1920.

Po roce 1954 byla zahájena těžba v severozápadním svahu, nad osídlením vesnické části obce Stronie Śląskie a nad cestou do vsi Sienna. Kámen získávaný odsud dostal pojmenování Zielona Marianna a Różowa Marianna, protože se vyznačoval šedivo-nazelenalými a růžovými odstíny, které jsou dány příměsmi kontaktně metamorfovaných hornin a sloučenin železa. Nejnověji bylo využíváno ložisko, které bylo odkryto v jihovýchodním svahu.

Mramor z Krzyżniku zpracovával podnik Strońskie Zakłady Kamienia Budowlanego, jehož závody se nacházejí na úpatí hory v katastru obce Stronie Wieś a v blízkém Kletnu. Vzhledem k množství prasklin v mramorové mase byla produkována především drť, kromě ní však i obkladové desky, které zdobí reprezentativní budovy ve Varšavě, jako jsou například Pałac Kultury i Nauki, Sejm, Filharmonie Narodowa, Teatr Wielki či Dworzec Centralny (Hlavní nádraží). V současnosti nejsou kamenolomy na Krzyżniku využívané.

Uran

V 50. letech 20. st. byla na Krzyżniku hledána ložiska uranové rudy. Šlo o tajné práce v sovětské režii. Důlní prostory, zahrnující i důl v Kletně, nesly kryptonymní pojmenování Kopaliny. Po těchto činnostech zde zůstala horizontální asi padesátimetrová štola vyražená v severním svahu, která je dnes částečně zaplavena a slouží již jen jako zimoviště netopýrů.

Turistika

Přes východní svah Krzyżniku vede žlutě značená turistická trasa, která směřuje z města Stronie Śląskie do vesnice Kletno a do Medvědí jeskyně (Jaskinia Niedźwiedzia). Z místy náročné stezky můžete shlédnout široké panorama údolí, v němž je město rozloženo.

Při úpatí hory, poblíž obce Stara Morawa, najdete nevelké rekreační středisko a také efektní areál vypuštěné přehrady. V současnosti na Krzyżniku funguje vlek určený běžkařům.

Ve svahu Krzyżniku byly objeveny tři jeskyně, z čehož dodnes se zachovala jedna – Jaskinia Warszawiaków. Jeskyně má rozsáhlý půdorys s chodbami o délce 76 m. Otvor vstupu do jeskyně se nalézá ve stěně lomu. V suti kamenolomu lze nasbírat zajímavé vzorky mramoru.

V letech 1734-1735 byla při úpatí hory vybudována kaple svatého Onufrije. Postavení kaple mělo napomoci k náhradě pohanských obyčejů, které se zde dříve prováděly, křesťanskou zbožností. Nyní je z kaple pouze ruina.
Vchod do staré štoly (autor: Wikipedia)
Vchod do staré štoly (autor: Wikipedia)