Také Poláci mají svůj Jáchymov, své doly, kde museli pracovat vězni v podmínkách, které byly pro mnohé z nich likvidační. Takovým dolem byly Kopaliny. Šlo o krycí název, který označoval tajný sovětský uranový důl poblíže polského Kletna (obec Stronie Śląskie), který byl činný zejména v 50. letech 20. st.

Prokleté doly

V okolí vesnice Kletno se již od středověku kutalo za účelem vyhledávání rud. Mimo jiné se zde dobývaly suroviny pro tavbu železa, stříbra a mědi. Doly v Kletně však byly nechvalně známé tím, že měly přinášet neštěstí. Teprve 20 st. rozluštilo záhadu údajného prokletí.

V roce 1948 bylo na základě dohody mezi vládou Polské lidové republiky a SSSR započato s vyhledáváním uranových rud na území celé země. Tyto práce měly být financované a prováděné Sovětským svazem. Po předběžných průzkumech se ukázal jako slibný pouze region Sudet. Ve městě Kowary, v pohraničí Krkonoš, bylo založeno Предприятие Кузнецкие Рудники, polsky Przedsiębiorstwo Kowarskie Kopalnie, tedy Kowarský důlní podnik, který se později přetransformoval do subjektu Zakłady Przemyslowe R-1 (Průmyslové provozy R-1).

V jedné ze starých štol v Kletně, zvané Sankt Paul (Svatý Pavel), objevil sovětský geolog inženýr W. J. Kamysznikow 15. července 1948 uranovou rudu. V tom samém roce začaly v Kletně těžební práce - nejprve z hald a poté z ražených chodeb.

Těžba

Těžbu započaly výše vzpomínané Zakłady Przemyslowe R-1. Těžební práce byly dosti rozsáhlé. Po rekonstrukci starých štol se pokračovalo dále a hlouběji. V průběhu několika let bylo dosaženo celkové délky štol 37 km, a to v 9-10 úrovních, přičemž výškový rozdíl mezi horní a spodní okrajovou částí činil 300 m. Ložisko bylo zkoumáno pomocí řady vrtů. Z povrchu jich bylo realizováno 42 (dohromady 11 km), pod zemí pak následně dalších 10 km. Průzkumné práce byly prováděny také v blízkých vsích Marcinków, Janowa Góra a na svahu hory Krzyżnik, avšak tamní ložisko nebylo shledáno dostatečně vydatným.

Odhaduje se, že množství horniny vytěžené za celé období činnosti dolu v Kletně činí 228 000 m3, přičemž bylo získáno cca 20 tun uranu (přepočteno na čistý kov). To představuje asi 5% z celkového množství uranu, které Sověti v polských Sudetech vytěžili.

V dolech pracovali hlavně polští vězni z pracovních táborů, odvedení vojáci a menší množství dobře placených horníků. Pro potřeby dolu byly v blízké, tehdy ještě vsi vybudovány ubytovací prostory s názvem Morawka. Podmínky byly velmi těžké. Nebylo dbáno základních prvků bezpečnosti práce. Nikdo nevedl statistiky onemocnění a nehod, ale předpokládá se, že smrtelných případů nemoci z ozáření bylo mnoho. Vzhledem k absenci základní ochranné pomůcky, respirátoru, onemocněla řada lidí silikózou. Vytěžená hornina byla vyvážena konvoji se silnou vojenskou eskortou – vše mířilo k dalšímu zpracování do SSSR.

Po pěti letech důl provoz ukončil – rudy bylo stále méně a náklady na těžbu rostly. V prosinci roku 1953 byly odstřeleny vchody do podzemních chodeb. Do roku 1958 se v některých podzemních pracovištích těžil ještě fluorit. V mateřském podniku v Kowarech se ruda těžila až do roku 1973. V květnu roku 2007 začala australská firma Wildhorse Energy usilovat o získání povolení k pracím na průzkumu a dobývání uranu v Sudetech.

Geologie lokality

V okolí Kletna je prvotním uranovým minerálem uraninit neboli smolinec, UO2-3, tvoří zde černá skořápkovitá, ledvinkovitá nebo kuličkovitá uskupení o průměrné velikosti 2-3 cm. Dále je zde uranová čerň, tvořící matné černé vrstvy na povrchu jiných minerálů. Z druhotných uranových minerálů zde nalezneme žlutý gummit, červený fourmarieryt, zelenkavý uranofan, žlutý autunit a žlutý sharpit.

Radioaktivita těchto ložisek měla vliv na vlastnosti hornin a nerostů, které se zde vyskytují. Smolinec je doprovázen růžovým kalcitem, záhnědou a fluoritem, který je na počátku bledě růžový, blíže k uranové rudě se stává stále více fialovým, až úplně černým.

V okolí Fluoritové štoly (Sztolnia Fluorytowa), což je jediná štola zpřístupněná turistům, se dají nalézt minerály jako ametyst, záhněda, křišťál, fluorit, kalcit, malachit, azurit a také mramory v různých barvách. Vůbec celé okolí Kletna je velmi bohaté na různé rudy. Je zde potvrzen výskyt téměř padesáti prvků, které se podílí na složení cca 60 různých minerálů.

Turistika

Żmijowiec

Přes hřbet masivu vede červeně značená turistická trasa (Główny Szlak Sudecki) - směřuje z horské louky Hala pod Śnieżnikem přes Żmijowiec, vrch Czarna Góra a ves Kąty Bystrzyckie do lázeňského městečka Lądek-Zdrój. Na jižním svahu masivu je uzel čtyř turistických značek, a sice červené, zelené, modré a žluté.

Kletno

Žlutě značená turistická trasa sestupuje od sedla Przełęcz Śnieżnicka na severovýchod do údolí potoka Kleśnica k Medvědí jeskyni (Jaskinia Niedźwiedzia), od ní dále do vesnice Kletno a odsud pokračuje k městečku Stronie Śląskie.

Červená značka místního značení vede z Kladského sedla přes sedlo Przełęcz Staromorawska a Kletno (Muzeum Ziemi, Sztolnia Fluorytowa) do vsi Sienna.

Modrá trasa místního značení spojuje vesnici Kletno (Muzeum Ziemi) s technickou památkou Sztolnia Fluorytowa.

Černá cyklotrasa vede od hraničního přechodu Travná přes lázeňské město Lądek-Zdrój (arboretum), Stołowe Skały, městečko Stronie Śląskie, vesnici Stara Morawa (Galeria Wapiennik), Kletno (Muzeum Ziemi) až k sedlu Przełęcz Śnieżnicka a odsud dále na západ.

Modrá cyklotrasa vede ve od Kladského sedla přes sedlo Przełęcz Staromorawska do vesnice Kletno (Medvědí jeskyně/Jaskinia Niedźwiedzia), k sedlu Przełęcz Śnieżnicka, poté k horské chatě Schronisko Na Śnieżniku a dále na jihozápad.

Přes hraniční přechod Dolní Lipka/Boboszów: Boboszów, Smreczyna, Międzylesie, Nagodzice, Roztoki, Domaszków, Wilkanów, Pławnica, Idzików, Sienna, Stronie Śląskie, Stara Morawa, Kletno. Cesta trvá 1 hodinu a je dlouhá 54 km. Zkušení řidiči mohou využít jedné ze dvou cest, jež se ve vsi Sienna stáčejí napravo a poté, co se spojí do jedné, pokračuje tato, okolo technické památky Sztolnia Fluorytowa, až do Kletna. Cesta je to sice kratší, ale zato úzká a klikatá.

Přes hraniční přechod Kladské sedlo: Z Kladského sedla trvá cesta cca 15 min a je dlouhá asi 9 km. Od Králík: Červený Potok, Malá Morava, Vlaské, Staré Město Pod Sněžníkem, Květná, Nová Seninka, Kladské sedlo, Nowa Morawa, Bolesławów, Stara Morawa, Kletno. Tato trasa je dlouhá cca 47 km a lze ji ujet přibližně za 1 hod a 15 min.

Autor: Michal Kos