Jaskinia Niedźwiedzia w Kletnie


Jít na fotografie  Ukázat na mapě  Sdílet tuto stránku 

Základní údaje

Poloha: 50°14'03'' N 16°50'03'' E, obec Stronie Śląskie, poblíže vsi Kletno
Vlastník: institut Skarb Państwa (Zakład Uslug Turystycznych „Jaskinia Niedźwiedzia“ w Kletnie)
Délka: více než 3500 m
Převýšení: 69 m (-37 m, + 32 m)
Výška otvorů: 793 a 800 m. n. m., asi 10-15 m nade dnem údolí potoka Kleśnica (Dolina Kleśnicy)
Expozice otvorů: severozápad
Datum objevení: 14. října 1966
Objevitel: Roman Kińczyk
Ochrana: rezervace

Poloha

Jaskinia Niedźwiedzia w Kletnie se nachází v masivu Králického Sněžníku, v severozápadním svahu hory Stroma, po pravé straně potoka Kleśnica. Nedaleko od jeskyně, směrem dolů na severovýchod, se rozkládá ves Kletno.

Příjezd autem

Přes hraniční přechod Dolní Lipka/Boboszów
Z hraničního přechodu pokračujeme ve směru Boboszów, Smreczyna, Międzylesie, Nagodzice, Roztoki, Domaszków, Wilkanów, Pławnica, Idzików, Sienna, Stronie Śląskie, Stara Morawa a Kletno. Cesta trvá cca 1 hodinu a je dlouhá 54 km.
Odvážní a zkušení řidiči mohou využít jedné ze dvou cest, jež se ve vsi Sienna stáčejí napravo a potom, co se spojí do jedné, pokračuje tato až do Kletna. Cesta je to sice kratší, ale zato úzká a klikatá a může nezkušeným řidičům způsobit nemalé problémy.

Přes hraniční přechod Kladské sedlo
Z hraničního přechodu Kladské sedlo trvá cesta cca 15 min a je dlouhá asi 9 km.
Od Králík: Červený Potok, Malá Morava, Vlaské, Staré Město Pod Sněžníkem, Květná, Nová Seninka, Kladské sedlo, Nowa Morawa, Bolesławów, Stara Morawa, Kletno. Tato trasa je dlouhá cca 47 km a lze ji ujet přibližně za 1 hod a 15 min.

Přístup k jeskyni
Z důvodu ochrany bezprostředního okolí jeskyně není příjezd až k samotnému vstupnímu pavilonu povolen. Jedete-li autem, musíte zaparkovat ve vesnici Kletno na parkovišti a z něho si dojít k jeskyni pěšky. Procházka je dlouhá cca 1,3 km a dá se zvládnout za 20 min. Pro ty, kteří pěší procházky nemilují, je k dispozici doprava elektromobilem, nebo kočárem.

Historie jeskyně

Část horninového podloží, na němž se nalézají Sudety, patří k vůbec nejstarším v dějinách Země. Počátky těchto hornin sahají až do období prekambria (cca před 4,5 mld let). Právě tato oblast je tedy obzvláště důležitá pro studium historie vývoje naší planety. Vznik Medvědí jeskyně se úzce váže k výskytu karbonátových hornin v podobě vytržených bloků nebo čoček „plovoucích“ v mase nekrasových krystalických hornin. Tyto karbonátové horniny vznikly jako důsledek sedimentace schránek tehdejších živočichů (hlavně schránek dírkonošců, lastur mlžů a ramenonožců nebo zbytků korálů a řas), kteří obývali moře kdysi se rozlévající v těchto oblastech. Část mušlí a koster se zachovala až do současné doby v podobě zkamenělin, které jsou v Sudetech také k nalezení.

Procesy přeměn sedimentů se zintenzivnily hlavně v období před cca 85 miliony let (svrchní křída), když začaly křídové sedimenty sklouzávat ze vzdouvajícího se masivu Králického Sněžníku na dno tehdejšího moře, kde se hromadily v různých jámách a trychtýřích.

Za působení obrovských tlaků a teplot, které provázely posuny hornin, došlo k přeměně (metamorfóze) vápenitých usazenin na krystalické vápence čili mramory. V těchto metamorfovaných horninách vzniklo mnoho povrchových krasových útvarů, často to jsou hluboké trychtýře a labyrinty jeskyň, rozkládající se v několika úrovních. Historie těchto útvarů sahá do období tropického klimatu, které připadá na sklonek křídy a paleogén (asi před 50 miliony let). To byl počátek vzniku Medvědí jeskyně. Intenzivní rozvoj krasových forem trval až do konce třetihor a byl zastaven teprve ledovou dobou v pleistocénu (asi před 1,8 mil. let).

Během doby ledové vznikly v jeskyni nánosy bohaté na pozůstatky tehdy žijících živočichů (polsky „namuliska“). Největší množství takových pozůstatků pochází z medvěda jeskynního (Ursus spelaeus), po němž byla jeskyně také pojmenována. Byly nalezeny rovněž kosti jeskynního lva, jeskynní hyeny, vlků, kun, netopýrů (několika druhů), bobrů, srn, divokých prasat, lišek a mnoha hlodavců. Původ těchto ostatků je různý. Jsou to kosti zvířat, která v jeskyni hledala úkryt, kořist dravců, pozůstatky zvířat, která spadla do dutiny ve skále, a nakonec i kosti, které sem zanesla voda.

Objevení jeskyně

Jeskyně byla objevena 14. října roku 1966 během těžby v lomu Kletno III, kde se těžil mramor odkrývkovou metodou. Okolo jedné hodiny odpoledne byl proveden odstřel, kterým se otevřel dvoumetrový otvor vodorovného, čočkovitého tvaru. Dělník Roman Kińczyk, který zde prováděl trhací práce, a jeden z pracujících zde vězňů byli první, kdo do otvoru nahlédli. Spatřili nevelkou komoru, z jejíhož bahnitého dna trčelo množství kostí, což vedlo k prvotní domněnce, že by mohlo jít o hromadný hrob. Na objev bylo upozorněno vedení závodu a také geolog z nedalekých lázní. Tři dny na to byly dokončeny první průzkumné práce. Ukázalo se, že kosti, které byly nalezeny v objevené jeskyni, patří velkým savcům, a to zejména jeskynním medvědům, proto také byla tato prostora pojmenována Sala Niedźwiedzia (Medvědí síň). Zadní část tohoto prostoru se zachovala dodnes a je k vidění v nitru vstupního pavilonu jeskyně.

Do konce roku 1966 byly objeveny chodby středního patra jeskyně až po Lví síň (Sala Lwa) a také spodní partie. Délka jeskyně tehdy dosahovala již 200 m. V následujících letech probíhal intenzivní vědecký průzkum, nebyly však nalezeny přesvědčivé stopy pobytu paleolitického člověka v jeskyni (mimo dva zuby medvěda jeskynního, které nesly stopy určitého opracování).

3. prosince 1967 byly s dokončením výkopu v podlaze Lví síně dokončeny i objevy prostor Sala Pałacowa (Palácový sál) a Korytarz Człowieka Pierwotnego (Chodba pravěkého člověka) s dalšími přilehlými chodbami (název Chodba pravěkého člověka byl použit proto, že právě tyto prostory nabízí vhodné podmínky pro lidské útočiště). Délka objevené jeskyně nyní činila 350 m.

V letech 1968-69 probíhaly další průzkumy, při kterých bylo objeveno tzv. staré wrocławské patro, nacházející se za síní Sala Blokowa (Bloková síň), a tektonicky silně narušené partie s Vodní chodbou (Korytarz Wodny). V prosinci roku 1971 překročila délka doposud objevených prostor 800 m.

Ve dnech 26.-29. ledna roku 1972 odkryl šestičlenný tým systém chodeb a sálů označený jako nová spodní úroveň jeskyně. Celková délka tohoto prostoru činila 1 km.

Následné práce se zaměřily na průnik komínem Komin Maurycego, jenž se nacházel v prostoře Sala Szampańska (Šampaňský sál) a na výkopy v chodbách Korytarzy Błotne (Bahnité chodby), jež se nacházejí hned za velkou průrvou v dolním patře jeskyně. V důsledku těchto prací pokročila délka jeskyně až na 2,5 km.

Počátkem 70. let byla jmenována vědecká komise Naukowy Komitet Opiekuńczy Jaskini Niedźwiedziej przy Radzie Ochrony Przyrody w Warszawie, která se stala iniciátorkou vědeckých prací v jeskyni a také vykonavatelem kontroly nad ochranou tohoto objektu. Od roku 1977 je Medvědí jeskyně společně s blízkým okolím prohlášena za chráněnou přírodní rezervaci.

11. června 1983 byla po osmi letech přípravných prací (hornické a stavební práce v jeskyni, zavedení osvětlení, výstavba vstupního pavilonu, modernizace příjezdových cest a parkování) Medvědí jeskyně otevřena turistickému ruchu.

Popis jeskyně

Medvědí jeskyně, nacházející se uvnitř mramorového bloku v hoře Stroma, je nejen největší jeskyní v polských Sudetech, ale je také jednou z nejhlubších v celém Polsku (převýšení 69 m). Jeskyně o větších hloubkách naleznete na polském území již jen v tatranském krasu. Horizontálně rozložené chodby, které jsou propojeny tzv. komíny, mají celkovou délku přes 3500 m a jsou rozmístěny ve třech poschodích, přičemž nejrozsáhlejší jsou střední a spodní patro.

Dolní prostory (Dolne Partie)
S Dolními prostorami mohla být veřejnost seznámena víceméně až po uvedení dokumentárního filmu, který byl o jeskyni natočen v roce 2003. Předtím byly k dispozici pouze fotografie, které pořídily speleologické výpravy. Nachází se zde prostor přímo obřích rozměrů, kterému se říká Sala Szampańska, tedy Šampaňský sál. Výška této síně dosahuje 45 m. Chodby skrývají rozličné krápníkové útvary – okázalé stalaktity, stalagmity, stalagnáty, kaskády, vápencové mísy a krápníkové záclony jsou považovány za jedny z nejzajímavějších ukázek krápníkové výzdoby v polských jeskyních vůbec.

Střední prostory (Partie Środkowe)
Střední prostory jeskyně, které se nacházejí na úrovni kolem 700 m. n. m., jsou od roku 1983 veřejnosti částečně zpřístupněny v podobě prohlídkové trasy. Největším lákadlem je zde krápníková výzdoba.

Horní prostory (Górne Partie)
Horní prostory jsou prozkoumány pouze fragmentárně, rozprostírají se nad Palácovým sálem (Sala Pałacowa), který se nachází ve středním patře. Voda, která z těchto horních prostor vytéká, vytvořila imponující krápníkové útvary, jako jsou kaskády (Zaułek Kaskad) nebo tzv. kamenné mléko, které se nachází nad vchodem do Vodní chodby (Korytarz Wodny).

Otvory do jeskyně
Dva umělé otvory do jeskyně leží ve výšce 793 a 800 m. n. m., asi 10-15 m nade dnem údolí potoka Kleśnica (Dolina Kleśnicy). První otvor byl zakryt vstupním pavilonem. Právě skrze tento otvor byla jeskyně objevena. Druhý otvor uzavírá tepelná propust, která chrání mikroklima jeskyně. Tato propust také představuje konečný bod prohlídkové trasy – odsud se z jeskyně vychází.

Mikroklima
Unikátní mikroklima jeskyně udržuje stálou teplotu okolo 6°C. Vlhkost vzduchu se pohybuje okolo 100% a jeho pohyb je minimální. Tyto podmínky se podílejí na vytváření krápníkové výzdoby, která činí Medvědí jeskyni tak přitažlivou.

Krápníkové útvary

Krápníky v Medvědí jeskyni vznikají pronikáním vody svrchními vrstvami hory Stroma. Tyto vody mají vysokou schopnost absorpce vápence, což se projevuje vysokou koncentrací uhličitanů a zásaditou reakcí, jež se pohybuje okolo pH = 8. Voda překračuje hranici nasycení, a nadměrné uhličitany se pak sráží v podobě krystalického vápence. Tyto vlastnosti voda získává při průniku svrchním mramorovým pláštěm, povrchem svahů a dutinami jeskyně. Dalším činitelem utváření krápníkové výzdoby je proces odpařování.

Mezi formami krápníků, které se v jeskyni nalézají, lze rozlišit:
stalaktity - různě tvarované krápníky visící jako rampouchy ze stropu
tzv. brčka neboli makarony - počáteční forma stalaktitu v podobě rourky
záclony - též drapérie nebo závěsy, vznikají z kalcitového mléka, krápník má podobu tenkých plátů
polevy (glazury) - masivní kalcitové nánosy na stěnách a na zemi
žebra a kaskádové krápníky - různé formy překrývajících se fantazijně utvářených polev
tzv. rýžová pole - krápníkové tvary na dně jeskyně připomínající rýžová pole při pohledu z ptačí perspektivy
vlnovité krápníky - krápníky svým povrchem připomínající strukturu ovčí vlny
mísy - mísovité prohlubně v usazeném vápenci na dně jeskyně
stalagmity - krápníky vznikající na dně jeskyně z nad nimi odkapávajících stalaktitů
stalagnáty - krápníkové sloupy vzniklé spojením stalaktitu a stalagmitu
pizolity - kuličkovité krápníkové formace, jsou-li správně hladké, bývají nazývány jeskynními perlami
houbovité krápníky - útvary popírající gravitaci, vyrůstají kolmo ke svému podkladu, vznikají z kalcitu srážejícího se z vody, která kapilárně prosakuje skrze drobné štěrbiny podkladu anebo z rozstřikujících se kapek; zpravidla se jedná o zakulacené výrůstky usazené na úzkém dříku; zřídkakdy překročí délku 20 mm
heliktity - husté, nepravidelné krystalické výhonky rostoucí všemi směry, vyskytují se na stalaktitech, polevách, na stěnách i na stropech
uskupení krystalických drúz kalcitu – shluky krystalů tvoří na stěnách útvary podobné kartáčům, velikost krystalů mnohdy překračuje 10 cm, jsou buď bezbarvé, nebo v různě intenzivních medových odstínech.

Jeskynní fauna

Fauna je neoddělitelnou součástí jeskyně. Nacházejí se zde rozličné pozůstatky kdysi tu žijících zvířat, především jeskynních medvědů, kteří také podle tohoto prostředí dostali své druhové jméno. Jeskyně však žije i dnes, vytváří další krápníkovou výzdobu a poskytuje úkryty živočichům. Potkáte zde netopýry velké (Myotis myotis), netopýra černého (Barbastella barbastellus), netopýra ušatého (Plecotus auritus), byly zde nalezeny i stopy kuny a rejska horského.

Setkat se můžete i s bezobratlými živočichy. Především je to blešivec karpatský (Niphargus tatrensis, pozůstatek třetihorní mořské fauny, dosahuje 1,5 cm délky), dále je to drobný bezkřídlý hmyz, chrostíci, můry, lumci, pavouci.

Není to sice příliš bohatá biocenóza, ale je třeba mít na paměti, že jeskyně byla po velmi dlouhé období prakticky odříznuta od vnějšího světa a organizmy se sem mohly dostat pouze drobnými skulinami. Podmínky, které zde panují, nejsou pro rozvoj organizmů zrovna nejpříznivější, a to zejména kvůli tmě. Nedostatek světla také prakticky eliminuje existenci rostlin. V Medvědí jeskyni se vyskytuje také radon, mutagenní plyn, který zde dosahuje koncentrace do 4,16 kBq/m3. DNA organizmů, které žijí v jeskyních, je obvykle vystavena většímu množství mutací. V jiných jeskyních však bývá koncentrace radonu i třikrát vyšší.

Rezerwat przyrody Jaskinia Niedźwiedzia
Jeskyně se nachází v chráněném území rezerwat przyrody Jaskinia Niedźwiedzia, jehož výměra činí 89 ha. Území bylo zřízeno v roce 1977 s cílem ochrany nejen samotné jeskyně, ale i lesa a krasových útvarů, které jeskyni obklopují.
Les, který zde roste, je bukovo-smrkový, s příměsemi jedle a modřínu. V jeho podrostu se vyskytují vápnomilné rostliny, jako jsou oměj tuhý, stračka vyvýšená, pěchava Sadlerova, hlaváč lesklý a další.
Z fauny, která žije v okolí jeskyně, uveďme alespoň v potoku Kleśnica žijící mihuli potoční a vranku, na horských svazích se vyskytující zmiji obecnou či užovku obojkovou, z ptactva čápa černého, tetřeva hlušce, výra velkého, ze savců pak jezevce, hranostaje či muflona. V posledních letech se pravidelně objevuje medvěd hnědý a pozornost přitahuje i stádo kamzíků, které se v okolí jeskyně vyskytuje v zimních měsících.

Prohlídková trasa

Vchod do Medvědí jeskyně (cca 800 m. n. m.) je zakryt vstupním pavilonem, ve kterém najdete pokladnu, kavárnu, expozici a projekční sál (zde je promítán film o jeskyni s prostorovým zvukem ve formátu DTS).
Samotná prohlídková trasa začíná vstupní propustí v Medvědí síni (Sala Niedźwiedzia), která chrání mikroklima jeskyně vůči vnějším vlivům. Trasa pak vede středním patrem jeskyně. Pro návštěvníky je dobře připravena – turisté procházejí pohodlným chodníkem, na rozdíl od jeskyňářů, kteří se musí při průzkumech jeskyně brodit bahnem a protahovat se úzkými škvírami. Jeskyně byla po celé délce prohlídky zabezpečena a opatřena osvětlením, takže turisté se v ní mohou cítit bezpečně. Musíte si však uvědomit, že jste uvnitř skalního masivu, a že tu tedy minimální riziko vždy existuje, a to zejména v případě nevhodného chování návštěvníků. Trasa je dlouhá asi 300 m a lze na ní spatřit cca 500 m jeskyně. Je zakázáno dotýkat se krápníkové výzdoby. Kvůli zachování jedinečného mikroklimatu je počet vstupů do jeskyně za den omezený, přičemž pro každou skupinu platí, že nemůže mít více než 15 osob.

Co je k vidění

Skupina s průvodcem se za vstupní propustí ubírá k Velké průrvě (Wielka Szczelina). Nad sebou můžete spatřit tzv. vodní strop – ten zde byl kdysi vyhlouben proudící vysokotlakou vodou. Dole pak uvidíte vchod do spodního patra (cca 30 m níže). Spatřit můžete i vstup do Starých wrocławských prostor (Staré Partie Wrocławskie), které byly odhaleny hned na samém počátku průzkumu jeskyně vědci z Wrocławi, odsud také tento název. Tyto partie se rozkládají pod vstupním pavilonem.

A jdete dále až k Průrvě nad Rýžovým prahem (Szczelina nad Progiem Ryżowym). Onen Rýžový práh, to býval útvar vysoký asi 2 m, který zakrýval vchod do další části jeskyně, a byl tedy odstraněn. Za otvorem se nachází Salka Nietoperzy (Netopýří síňka) – v jeskyni žije okolo 200 jedinců, kvůli jejich ochraně se v době zimování těchto savců jeskyně na 2 měsíce uzamyká. O netopýrech se šíří mnoho nepravdivých zvěstí, jako že se třeba zaplétají do vlasů apod., což je nesmysl, protože netopýři mají skvělý echolokační aparát, a dokážou se tak skvěle vyhnout všem překážkám i v úplné tmě. Tato Netopýří síňka je nejvýše položeným místem ve středním patře jeskyně.

Potom sejdete po schodech do naopak nejnižší části středního patra, do Síně lva jeskynního (Sala Lwa Jaskiniowego). Zde byla totiž nalezena kompletní lebka jeskynního lva (dnešnímu lvu se nepodobal, neměl hřívu a spíše připomínal tygra, ale byl větší a robustnější než tygr). Zde také můžeme shlédnout paleontologické pracoviště s ještě neočištěnými kostmi pleistocénních zvířat.

Následuje Sala ze szkieletem niedźwiedzia jaskiniowego (Síň s kostrou jeskynního medvěda). V ní naleznete i místa bahnitých nánosů plných sutě, jílu a také kostí. Těmto místům, Poláci pro ně používají výraz „namuliska“, se někdy přezdívá hřbitovy pleistocénních zvířat.

Dále procházíte tzv. Labyrintem (Labirint) až do místa nazvaného Biwak (zde měli základnu první průzkumníci jeskyně). Po pravé straně můžete spatřit Chodbu pravěkého člověka (Korytarz Człowieka Pierwotnego), která je ještě lépe vidět až v další části prohlídky. Po levé straně vede Korytarz Mis Martwicowych, tedy Chodba vápencových mis (martwica – v geologii označení usazené vápencové horniny). Medvědí jeskyně je jednou z mála, kde tyto „mísy“ zůstaly takto dobře zachovány. Na dně těchto mis se tvoří různé formy kalcitu, které mohou připomínat květy, květák, nebo dokonce perly.

Pokračujete dále, uměle vyhloubeným koridorem, až dorazíte do chodby Korytarz Stalaktytowy (Stalaktitová chodba). Nacházejí se zde překrásné stalaktity, na jejichž koncích můžete spatřit krůpěje vody, důkaz toho, že jeskyně stále žije a proudící voda že stále usazuje kalcit a tvoří další fantastické tvary.

Následující etapu představuje Sala Pałacowa (Palácový sál), ta se tak jmenuje pro krásné krápníkové útvary, které prvním průzkumníkům připomínaly přepychovou nádheru paláců.

Když nyní odbočíte doleva, k vyhlídkovému místu Zaułek Kaskad (Zákoutí kaskád), můžete spatřit části horního patra jeskyně a také nádhernou, zamrzlý vodopád připomínající, šestimetrovou kaskádu. Pod námi, ve spodním patře, v průduchu Komin Maurycego, se nachází kaskáda ještě větší, dosahující výšky desetipatrového domu, to je Wielka Kaskada. Tu ale odsud bohužel neuvidíme, pouze na filmu o jeskyni.

Trasa se vrací zpět do Palácového sálu, kde si můžete prohlédnout originální stalagmit, kterému se říká Lichtarz, tedy Svícen, protože svými trnitými výrůstky připomíná svícen obalený skapávajícím voskem. V horní části sálu se očím otvírá pohled na Velkou drapérii (Wielka Draperia) a na mnoho dalších pohádkových tvarů vytvořených z kalcitu, mimo jiné také na stalaktit zlomyslně nazývaný Tchýnin jazyk (Jazyk Teściowej). Vedle, ve vápencových mísách, rozkvétají jedinečné kalcitové květy. Některé krápníky vypadají jako pagody z Dálného východu, jiné připomínají z výšky pozorovaná rýžová pole. Na konci Palácového sálu naleznete Zaułek Heliktytowy (Heliktitové zákoutí). Zde můžete obdivovat podivuhodně pokroucené krápníky, kterým se říká heliktity. Dále spatříte různobarevné polevy-glazury, jež za své barvy vděčí příměsím kovů (železa, manganu aj.), v jedné z nich můžete dokonce zpozorovat zalitého netopýra.

Při vchodu do Vodní chodby (Korytarz Wodny) jsou k vidění ještě delikátní krápníky, které svým povrchem připomínají ovčí vlnu. Tato chodba byla kdysi zaplavena téměř do poloviny vodou, dnes ale, když je odvodněna, slouží jako průchod do další části jeskyně.

Jakmile projdete dalším, uměle vytesaným úsekem, dostanete se do průrvy, ve které se před 13000 lety zaklesnulo medvídě. Zůstala tu po něm jeho kostra. Malý medvěd šel nejspíše po svahu hory a spadl do skalní průrvy, z níž se již nedostal ven. Na dalším místě je znovu vidět Chodba pračlověka. Nebyly zde sice po člověku nalezeny žádné stopy, avšak protože právě takováto prostora poskytuje přesně ty podmínky, které pračlověk potřeboval, dostalo místo toto jméno. No a nyní již návštěvníka čeká jen Východová štola (Sztolnia Wyjściowa), nad hlavou ještě můžete sledovat oblíbená místa pobytu netopýrů. Východ z jeskyně uzavírá tepelná propust, která má stejný význam jako propust vstupní, tedy chránit mikroklima jeskyně. Doba prohlídky činí cca 40-45 min.

Výše podaný popis sice přiblíží jeskyni těm, kteří ještě neměli příležitost ji navštívit, avšak neodráží skutečnou krásu jeskyně, podkreslenou měkkým osvětlením, které chodníky ponechává zahalené temnotou a jemně nasvěcuje jen pohádkové výtvory vody, kapající v jeskyni nepřetržitě miliony let. Mnozí, kteří v jeskyni byli, se do ní vracejí, aby se podivili silám přírody a možná se i s patřičným odstupem zamyslili nad místem člověka v historii naší planety, která trvá již přes 4,5 miliardy let.

Co k vidění není

Spodní patro jeskyně
V roce 2003 vznikl film o Medvědí jeskyni, který byl opatřen systémem prostorového zvuku DTS. Takže spodní patro jeskyně k vidění je, ne však na vlastní oči. Tvůrci filmu kromě trasy, která je přístupná veřejnosti, ukazují též spodní část jeskyně, která v sobě skrývá ještě okázalejší krápníkovou výzdobu, než je tomu v horních patrech. Výprava do spodního patra s sebou bohužel nese mnohá omezení – je nutné navléci si speciální oblek a mnohdy brodit chodby plné bahna, cesta je znesnadněna mnoha zúženími. To všechno, společně s teplotou mezi 5-6°C a téměř 100% vlhkostí, vytváří podmínky, které nezvládne každý.
Spodní patro jeskyně je oblastí přísně chráněné přírodní rezervace, kde navíc stále probíhá vědecký výzkum vývoje jeskyní. Vstup do spodního patra se nachází pod mostem nad Velkou průrvou (Wielka Szczelina). Je třeba sejít asi 30 m, až na samé dno Velké průrvy, kde se ve směru vstupního pavilonu rozprostírají tzv. Staré wrocławské prostory (Stare Partie Wrocławskie), na straně protější pak Nowe Dolne Partie, tedy Nové dolní prostory, ve kterých průzkumníci nalezli krápníkové útvary ještě větší a krásnější, než je tomu v patře středním.

Staré dolní prostory wrocławské
Vydáte-li se stranou těchto prostor, minete nalevo Netopýří chodbu (Korytarz Nietoperzy), některými nazývanou též Žirafina chodba (Korytarz Żyrafy). Dále procházíte Síní trhlin (Sala Szczelinowa) a posouváte se ve směru potoka Kleśnica. Následující etapa je dlouhá, chodba plná zúžení vede do Síňky s vodopádem (Salka z Wodospadem) – nyní se nacházíte pode dnem potoka Kleśnica. Je to stále se utvářející část jeskyně – potok se zde zanořil pod zem a během velkých vod přináší různé sedimenty.

Nowe Dolne partie (Nové dolní prostory)
Ze dna Velké průrvy se vydáte po skalních blocích ve směru jihovýchodním. Je nutno protáhnout se mnohými škvírami (např. Zásuvkou/Szuflada) až do Síně s okénkem (Sala z Okienkiem). Do této části jeskyně se z horních partií natáhl jazyk bahnitého nánosu s kostmi. Nad síňkou se rozkládá systém štěrbin a chodbiček. Všude jsou k vidění medvědí kosti, nejčastěji již vyplavené z bahna, ležící na dně, zaklesnuté do škvír a dutin, zanechané na skalních policích.
Dále lze přejít ke Zdi nářků (Ściana Płaczu) a pak se protlačit nahoru. Další překážkou je Bahnitá chodba (Korytarz Błotny), kterým se lze dostat do Šampaňského sálu (Sala Szampańska). Jejím centrálním bodem je Velká kaskáda (Wielka Kaskada), jež přesahuje výšku 15 m. Celý sál je pak završen oválným komínem (Komin Maurycego), který je pokryt kalcitovým mlékem a dosahuje výšky okolo 50 m.
Další cesta vede sutí a několika zúženími do síně zvané Rondel. Je zde několik paprskovitě se rozcházejících chodeb a „shůry stékající kalcitový potok“. V potoce, jež protéká dnem síně, můžeme nalézt blešivce karpatského (bezobratlého živočicha obývajícího jeskyně) a v horní části síně netopýry. Na pravé straně se nachází přechod k Diamantové chodbě (Korytarz Diamentowy).
Před vstupem do těchto prostor si musí speleologové vyměnit dosavadní kombinézy za bílé, aby nebyly sněhobílé krápníky pošpiněny blátem z předchozích cesty. Krápníkové útvary v této chodbě jsou mnohem větší a okázalejší než v jiných místech jeskyně. Najdete zde překrásné mísy z usazeného vápence s množstvím kalcitových květů, pohádkové kaskády a krápníky ve formě drapérií neboli záclony.
Z Diamantové chodby vychází skalní závalem zakončená chodba bez krápníků. Je možné, že za tímto zátarasem se nacházejí další síně a chodby skrývající jedinečnou krásu kalcitových výtvorů, která teprve čeká na své objevitele...

Otevírací doba

Jeskyně je otevřena denně mimo pondělků a čtvrtků, a to v době 9:00 – 16:40.

Pozor: Pouze včasná rezervace lístků garantuje vstup do jeskyně.

Rezervaci lze provést prostřednictvím elektronického formuláře na stránkách jeskyně. Zarezervované lístky je třeba vyzvednout v kase do 10 min před plánovanou prohlídkou, jinak jdou vstupenky zpět do volného prodeje.

Fotografování: + 10 zł
Filmování + 15 zł

Vstupné pro rok 2012

Běžné vstupné: 19 zł
Zlevněné vstupné: 14 zł

V březnu
Běžné vstupné: 13 zł
Zlevněné vstupné: 9 zł

Červenec – srpen
Běžné vstupné: 21 zł
Zlevněné vstupné 16 zł

Slevy
Slevy se poskytují dětem, školní mládeži a studentům do 24 let. Děti do 3 let mají vstup volný. Vedoucí skupin mají vstupné zlevněné, v březnu zdarma.
Invalidé na vozících mohou parkovat bezprostředně pod vstupním pavilonem, mohou žádat zlevněné vstupné a obsluha jeskyně jim pomůže s organizací vstupu do jeskyně. Obzvláště nepohyblivé osoby by měly mít teplé oblečení.

Kavárna

Ve vstupním pavilonu Medvědí jeskyně je k dispozici malá kavárna, která kromě nápojů a různých menších pamlsků nabízí jídla typická pro rychlá občerstvení, jako jsou zapiekanka (houska se zapečenou směsí), hamburgr, párek v rohlíku, hranolky, knysza (závitek plněný vařenou pohankou a dalšími přísadami), pstruh, šašlik, klobása nebo stehýnko. Skupiny si mohou dopředu objednat i domácí obědy.

Kontakty

57-550 Stronie Śląskie, Kletno 18
tel. +48 74 814 12 50
fax +48 74 814 08 27
http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/index.php
Horský masiv se zdvihá z pravěkého moře, vrstva vápencových usazenin praská, bloky vápence sklouzávají z vrcholů dolů (autor: Michal Kos) Rozložení jeskynních prostor, vertikální řez (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/dolne.html) Plán dolního patra jeskyně (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/dolne.html) Plán středního patra jeskyně (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/trasa.html)
Plán prohlídkové trasy (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/trasa.html) Vstupní pavilon (autor: Michal Kos) Interiér vstupního pavilonu (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/galeria.html) Rekonstruovaná kostra medvěda jeskynního (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/galeria.html)
Kostra medvěda jeskynního v nitru jeskyně (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/galeria.html) Kostra zaklesnutého medvídětě (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/galeria.html) Paleontologické pracoviště (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/galeria.html) Netopýr velký (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/opis.html)
Blešivec karpatský (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/opis.html) Stalaktitový strop (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/galeria.html) Tzv. brčka neboli makarony (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/opis.html) Houbovité krápníky (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/opis.html)
Heliktity (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/opis.html) Drapérie neboli záclony (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/opis.html) Kaskády (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/galeria.html) Vápencové mísy (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/galeria.html)
Na dně mis naleznete „květy“ i „perly“(http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/opis.html) Polevy-glazury (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/galeria.html) Jeskynní perly (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/opis.html) Tzv. rýžová pole (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/opis.html)
Drúzy krystalického kalcitu (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/opis.html) Některé krápníky připomínají ovčí vlnu (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/opis.html) Stalaktity (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/opis.html) Stalagmit (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/opis.html)
Stalagnát (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/opis.html) Bílé vodopády (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/galeria.html) Od bílé k medové (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/galeria.html) Nasvícení chodeb (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/galeria.html)
Chodba pravěkého člověka (http://www.jaskinia.pl/jaskinia/pl/galeria.html)