Trójmorski Wierch (Klepáč)


Jít na fotografie  Ukázat na mapě  Sdílet tuto stránku 

Klepáč nebo Klapáč?

„Když jsem byl ještě malý kluk, nosil jsem péro šíp a luk“, to se zpívá v komedii S tebou mě baví svět. Tato komedie měla a má u diváků tak velký úspěch možná proto, že se s postavami leckdo ztotožní a prostředí, které ve filmu představuje především chajda na horách, je mu důvěrně známé. Mně rozhodně ano. Dokonce jsem nosil i péro šíp a luk.

Chajda, kam jsem jezdil já, je na kopci Klepáči. Nejčastěji jsme však říkali Klapáč. Ve Wikipedii najdete podobu Klepý a Klepáč a starší polské Klepacz. Ta podoba přídavného jména Klepý mě zaráží, protože nedokážu vysvětlit význam a původ tohoto jména, alespoň můj etymologický slovník na to nestačí. Jméno Klepáč potom souvisí s německým pojmenováním téže hory Klappersteine, což doslovně přeloženo znamená „rachotící kameny“. Je pravděpodobné, že české Klepáč vzniklo z německého Klappersteine, avšak podoba slov „klepat“ a „klapat“ a také „kláběti“ (viz „klábosit“) s německým „klapper“ či „klapern“ je spíše náhodná, jelikož výraz „klepat“ je všeslovanský a původ má zřejmě už v praslovanštině. Každopádně „klepat“, „klappern“ i anglické „clap“ mají tentýž význam – klapat, klepat, případně rachotit vůbec a shodují se i ve významu klepat – brebentit, pomlouvat. U Klepáče je to jasné, podíváte-li se na jeho svahy, které jsou na mnohých místech pokryté suťovými poli, a napovídá i jeden ze starších polských názvů Kłapiące Głazy, tedy něco jako Pukající nebo Praskající kameny, což vychází ze zvuků praskání zvětrávající a sesouvající se ruly. Název Trójmorski Wierch si objasníme v následujícím textu.


Poloha

Svahy Klepáče náleží do tří úmoří, což je ojedinělé. Odtud také onen polský název Trójmorski Wierch. Ze západních (polských) svahů vody odtékají do řeky Nysa Kłodzka, která na Klepáči pramení, a dále pak až do Baltského moře. Z jižních svahů vody stékají do Lipkovského potoka, ten se vlévá do Tiché Orlice a dále – až do Severního moře. Vody z východních svahů potom proudí do Moravy a odtud až do moře Černého.

1145 m. n. m. vysoký Klepáč se nachází mezi horami Hleďsebe (Puchacz) a Jelením vrchem (Jasień) v hraničním jihozápadním hřebenu masivu Králického Sněžníku a také jeho vrchem, podobně jako je tomu u Hleďsebe, Hraničních skal, Malého Sněžníku i samotného Sněžníku, prochází česko-polská státní hranice.

Příroda

Porost je převážně smrkový, ve vrchních partiích zakrslý. Pod vrcholem se jak na východní, tak na západní straně rozkládají hojná suťová pole a kamenná moře. Polská část Klepáče spadá do chráněné oblasti Śnieżnicki Park Krajobrazowy.

Turistika

Zelená značka vede přímo přes vrchol Klepáče. Na jihozápad směřuje k Jelenímu vrchu (Jasień), na severovýchod pak k Hleďsebe (Puchacz), Hraničním skalám (Goworek) a dále až ke Sněžníku.

Polská červená značka vede od Jeleního vrchu (Jasień) po západním svahu Klepáče (Trójmorski Wierch), kde sestupuje a napojuje se na značku modrou, která vede po západních svazích hor Hleďsebe (Puchacz), Hraniční skály (Goworek) a Malý Sněžník (Mały Śnieżnik) až na Schronisko Na Śnieżniku a odsud dále na severovýchod.
Červená značka vede také po české, východní straně. Ve směru na jihozápad vede mezi Heřmanicemi a Horní Lipkou na Prostřední Lipku a dále, ve směru na severovýchod pak směřuje po východním, českém svahu Klepáče až ke Sněžníku a dále.

Rozhledna

V roce 2010 byla na vrcholu uvedena do provozu dřevěná vyhlídková a protipožární věž o výšce 25 metrů.
Pohled na Sněžník z vrcholu Klepáče (autor: Michal Kos) Suťové pole na severozápadním svahu (autor: Michal Kos)