Żelazne Góry: Żeleźniak, Krzyżowa, Golina, Ostróg, Kamiennik


Ukázat na mapě  Sdílet tuto stránku 

Poloha

Żelazne Góry, to je souhrnný název pro vrcholy Żeleźniak, Krzyżowa, Golina, OstrógKamiennik. Jde o nevelký horský masiv, jenž je součástí severozápadního hřebenu masivu Králického Sněžníku, přesněji severozápadní části mezoregionu nesoucího název Krowiarki.
Okolo masivu Żelazne Góry se nacházejí tato osídlení: na jihovýchodě je to vesnice Nowy Waliszów, na jihozápadě Stary Waliszów, na severozápadě Piotrowice Dolne a na severu Romanowo. Uvnitř masivu, v údolí bezejmenného potoka, který je pravým přítokem potoka Piotrówka, leží vesnice Piotrowice Górne.
Sedlo Przełęcz Piotrowicka na severozápadě odděluje Żelazne Góry od masivu Piotrowicki Las. Údolí potoka Piotrówka na severu zase vymezuje Żelazne Góry vůči následujícím horám Sędzisz a Słupiec. Na jihovýchodě, za silnicí, která spojuje vsi Nowy Waliszów a Trzebieszowice, je masiv Żelazne Góry přes vrch Dzicza Góra spojen s hlavním hřebenem Krowiarek. Ve směru jižním svahy masivu Żelazne Góry přecházejí do brázdy Rów Górnej Nysy, konkrétně do vysočiny Wysoczyna Idzikowa. Na jihozápadě zasahují Żelazne Góry malou částí do mikroregionu Obniżenie Bystrzycy Kłodzkiej.

Charakteristika

Masiv má podobu valu s řadou bočních odnoží. Svahy jsou strmé, linie hřebenu nevyrovnaná, jednotlivé vrcholy ční, zvláště u severních odnoží, kuželovitě vzhůru.
Nejvyšším vrcholem masivu je Żelezniak (591 m. n. m.), nejznámější je však Krzyżowa (508 m. n. m.) s kaplí sv. Kříže (Św. Krzyża) a křížovou cestou. Dalšími vrcholy jsou Golina (544 m. n. m.), Ostróg (504 m. n. m.), Kamiennik (591 m. n. m.) a bezejmenné vrcholy o výškách 554, 543 a 541 m. n. m.

Příroda

Jižní svahy hlavní části masivu jsou spolu s fragmenty severních hřbetů porostlé bukovými, smrkovými nebo smíšenými lesy, menší část povrchu zaujímají porosty náletů. Zbylé svahy pokrývají louky a z části i obdělávaná pole. Nevelkou část areálu zaujímá suchomilné rostlinstvo.

Na různých stanovištích rostou na ploše masivu Żelazne Góry mimo jiné tyto druhy rostlin:
okrotice bílá, orchidej bradáček vejčitý, sněženka podsněžník, bledule jarní, lýkovec jedovatý, jaterník podléška, dymnivka dutá, prvosenka vyšší, sasanka (Anemone), křivatec (Gagea Salisb.), orlíček obecný, konvalinka vonná, pstroček dvoulistý, lilie zlatohlávek, vraní oko čtyřlisté, kopytník evropský, mařinka vonná, ptačinec (Stellaria), kohoutek (Lychnis), knotovka bílá, knotovka červená, hvozdík (Dianthus), samorostlík klasnatý, žluťucha orlíčkolistá, blatouch bahenní, oměj (Aconitum L.), měsíčnice vytrvalá, vlčí bob, pryskyřníky (Ranunculus), pupava bezlodyžná, ocún jesenní, přesličky (Equisetum), osladič obecný, sleziník (Asplenium) a různé kapradiny (Polypodiopsida).

Jednotlivé vrcholy


Żeleźniak
Żeleźniak, nejvyšší z vrcholů Żelazne Góry, dosahuje 591 m. n. m. Německý název významově koresponduje s polským – Eisenberg = Železná hora nebo Železný vrch.

Poloha
Żeleźniak se nachází ve střední části masivu Żelazne Góry. Vycházejí od něho tři ramena. Západní zahrnuje bezejmenný vrchol o kótě 544 m. n. m., zde se toto rameno rozděluje: kratší větev směřuje k západu a přechází v horu Krzyżowa (508 m. n. m.), delší větev směřuje na sever a zahrnuje vrcholy Golina (544 m. n. m.) a Ostróg (504 m. n. m.). Další rameno míří na východ a přechází ve vrch Kamiennik (591 m. n. m.). Třetí, jižní rameno, s vrcholy o kótách 504 a 485 m. n. m., již náleží k vysočině Wysoczyna Idzikowa, která patří k brázdě Rów Górnej Nysy.

Hornictví
Żeleźniak byl v minulosti využíván k těžbě železných rud, odsud jeho název. Rudy byly poté zpracovávány nedaleko vrchu, ve vsi Stary Waliszów.

Příroda
Hřbet je z větší části pokryt bukovým, smrkovým a smíšeným porostem. Severovýchodní svahy jsou využívány jako obdělávaná pole. Místy se objevují vápencové skalky.

Turistika
Na Żelezniak se lze nejlépe dostat od vesnice Stary Waliszów polními a lesními cestami.

Krzyżowa
Jestliže je Żeleźniak z vrcholů masivu Żelazne Góry nejvyšší, potom je Krzyżowa (508 m. n. m.) nejznámější. Německý název vrchu zní Kreuzberg, tedy doslova Křížová hora. Jak je již z názvu patrné, ono obecné povědomí o hoře souvisí s jejím charakterem poutního místa.

Poloha
Krzyżowa se nachází v západní části masivu Żelazne Góry. Je součástí krátkého bočního ramena, které vychází z bezejmenného vrcholu o kótě 544 m. n. m., jenž vrch Krzyżowa spojuje s Żeleźniakem. Sedlo Przełęcz Piotrowicka na severozápadě odděluje vrch Krzyżowa od masivu Piotrowicki Las. Na jižní a jihozápadní straně se rozkládá brázda Rów Górnej Nysy, přesněji Obniżenie Bystrzycy Kłodzkiej.

Příroda
Víceméně celá hora je porostlá bukovým, smrkovým nebo smíšeným lesem, jen na hřbetě, který vrch Krzyżowa spojuje s pozůstávající částí masivu Żelazne Góry, se rozkládá rozlehlá louka.
Na hřbetě vrchu se nacházejí pozůstatky po kamenolomech, ve kterých se těžil mramor.

Památky
Na postranním, nižším vrcholu hory Krzyżowa (498 m. n. m.) stojí barokní kaple Św. Krzyża (sv. Kříže) z 18. st. Jde o zděnou jednolodní stavbu s presbytářem umístěným v půlkruhové apsidě. Sedlová střecha je ozdobena věžičkou. V presbytáři se nachází kamenná socha od Ignáce Michaela Klahra znázorňující ukřižování. Vedle kaple stojí kříž z roku 1884, kolem něhož jsou rozmístěny zastávky křížové cesty.

Turistika
Z města Bystrzyca Kłodzka vede do vesnice Ołdrzychowice Kłodzkie černě značená turistická trasa, která prochází pod vrcholem hory Krzyżowa a následovně sestupuje přes vesnici Piotrowice Górne do vsi Romanowo.

Golina
Poloha
Golina (německy Kahle-Berg, tedy význam je podobný jako v polštině – „holý kopec“ či „holina“ případně „lysá hora“) je 544 m. n. m. vysoký vrchol nacházející se v severozápadní části masivu Żelazne Góry. Tvoří součást bočního ramena, které vychází z bezejmenné kóty o výšce 544 m. n. m. Přes tuto kótu se Golina dotýká vrchu Żeleźniak, nejvyššího vrcholu celého masivu. Rameno se uzavírá vrcholem Ostróg. Západně od Goliny leží vesnice Piotrowice Dolne, směrem na východ se nacházejí Piotrowice Górne.

Příroda
Hora je v celosti pokryta poli, loukami a jen nemnohými háji na vrcholu a na svazích.

Turistika
Město Bystrzyca Kłodzka spojuje s vesnicí Ołdrzychowice Kłodzkie černě značená turistická trasa. Ta vede jižně od vrcholu Goliny a směřuje do vesnice Piotrowice Górne, kde se stáčí na sever, ke vsi Romanowo, a obchází tak vrchol od východu.

Ostróg
Ostróg, německy Spitz Berg, je vrch vysoký 504 m. n. m. Jak podle polského, tak podle německého názvu bychom mohli odvodit českou obdobu pojmenování, která by mohla znít třeba Ostroh nebo Špička.

Poloha
Vrch o strmých stráních svým tvarem připomíná kužel, odsud název. Nachází se v severozápadní části masivu Żelazne Góry. Je součástí bočního ramena, které vychází z bezejmenné kóty o nadmořské výšce 544 m. n. m. ve směru na sever a skrze tuto kótu je propojen s  vrchem Żeleźniak, který je nejvyšším vrcholem celého masivu. V bezprostřední blízkosti vrchu Ostróg se ve směru na jih nachází další vrchol, Golina. Na západě se rozprostírá ves Piotrowice Dolne, severním směrem leží vesnice Romanowo.

Příroda
Vrchol a severní svah jsou porostlé bukovým nebo smíšeným lesem a houštinami. Jižní svah a úpatí jsou pokryty poli a loukami. Vrchol prostupují ve směru východ-západ skalky a skalní hřbety z krystalického vápence.

Turistika
Z města Bystrzyca Kłodzka vede do vesnice Ołdrzychowice Kłodzkie černě značená turistická trasa, vrch Ostróg míjí z východní strany.

Žlutě značená turistická trasa, která spojuje vesnici Żelazno a sedlo Przełęcz Puchaczówka, prochází dolinou potoka Piotrówka, která se nachází severně od Ostrógu.

Kamiennik
Poloha
Kamiennik, německy Steinbusch, je 586 m. n. m. vysoký vrchol, jenž se nachází ve východní části masivu Żelazne Góry. Na jihozápadě se dotýká vrchu Żeleźniak, nejvyššího vrcholu celého masivu. Z vrchu Kamiennik vycházejí dvě ramena: severní, s bezejmennými vrcholy, které z východu ohraničují kotlinu se vsí Piotrowice Górne a dále se táhnou ke vsi Romanowo, a jižní, které se táhne ve směru centra vsi Nowy Waliszów.

Příroda
Vrchol a části severních svahů jsou porostlé bukovými, smrkovými a smíšenými lesy, jižní hřbet a svahy zaujímají louky a obdělávaná pole. Na vrcholu a na severním hřbetu se objevují četné vápencové skalky a hromady kamenů – odsud polský název Kamiennik i německé Steinbusch („Stein“ = „kámen“, „Busch“ = „křoví“/„houština“).

Hornictví
Severozápadně od vrcholu se nachází dnes již nevyužívaná štola, která sloužila buď k těžbě, nebo k průzkumu hornin a rud. Na severovýchodním svahu Kamienniku stále funguje kamenolom, ve kterém se těží mramor. Stopy po těžební činnosti lze na Kamienniku potkat i na dalších místech.

Turistika
Na Kamiennik se lze zřejmě nejsnáze dostat od jihu, ze vsi Nowy Waliszów – nejprve po silnici a posléze lesními cestami anebo od severovýchodu, ze vsi Trzebieszowice, taktéž po silnici a pak některou z lesních cest. Tuto „severovýchodní cestu“ kříží žlutě značená turistická trasa.