Galenit, železná ruda, uran...

Starší německé pojmenování hory zní Zechenberg. Německé „Zechenbuch“ znamená „vrtný deník“, což je dokumentace k prováděnému vrtnému průzkumu, kterým se zjišťují ložiska rud ap. Když se ještě dozvíme, že v 16. století se zde dobýval galenit a v 19. a na počátku 20. st. i železná ruda, nemusíme mít ohledně původu pojmenování Rudky pochybnosti. A to ještě není vše, po roce 1948 se zde těžila i uranová ruda. Stopy důlní činnosti jsou dodnes patrné v podobě pozůstatků hald a štol.
Starší polský název, který se objevuje po roce 1945, však zní Mokrzyca, což bude odvozeno od polského „mokry“, tedy „mokrý“.

Poloha

960 m n.m. vysoká Rudka se nachází v prostoru, který je vytyčen vesnicemi Sienna a Janowa Góra na západě a obcí Kletno na východě. Hora je součástí severního hřebenu Sněžníku, který vychází z masivu Żmijowiec. Hřbet Rudky je ohraničen údolími dvou řek, jsou to Sienna Woda na západě a Kleśnica na východě.

Příroda

Rudku pokrývá smrkový les, okolo samotného vrcholu místy prořídlý. Areál hory spadá do chráněné oblasti Śnieżnicki Park Krajobrazowy, západním úpatím Rudky prochází jeho severní hranice.

Turistika

Přímo na Rudku nevede žádná značená turistická trasa. Nejblíže prochází žlutá, která vede z horské chaty Schronisko Na Śnieżniku přes sedlo Przełęcz Śnieżnicka dále na sever údolím řeky Kleśnica kolem Medvědí jeskyně (Jaskinia Niedźwiedzia) do vsi Kletno a odsud pak musíte zkusit některou z neznačených stezek. Žlutá trasa pak z Kletna pokračuje na Stronie Śląskie, kde se stáčí dále na východ.

Autor: Michal Kos