Botanika



Na Králickém Sněžníku jsem před pár lety také botanizoval. Nemapoval jsem ho ani v rámci Natury 2000, ani jsem zde nedělal inventarizační průzkumy. Proto nemám nějaké detailní informace. K vegetační zprávě bych připojil jen pár poznámek.

Králický Sněžník sahá svou polovinou do Polska. Na to se trochu na těchto stránkách zapomíná. I v polské části je obdobně zachovalá příroda jako v části české. Hranice půlí i vrchol Králického Sněžníku, tedy i jeho „alpinské pásmo“. Do uvozovek to píši proto, že existují spory, zda vrchol Králického Sněžníku sahá do subalpinského nebo alpinského pásma. V masívu Králického Sněžníku (stejně jako v Jeseníkách) není původní kleč. V Krkonoších tvoří porosty kleče subalpinské pásmo. Díky tomu, že v Jeseníkách a na Králickém Sněžníku není původní kleč, vyskytuje se podmínkách, které jsou typické pro subalpinské pásmo, vegetace, která připomíná vegetaci alpinského pásma. Abychom netvořili spory, řekněme třeba, že na vrcholu Králického Sněžníku je primární bezlesí.

Trochu jsem odbočil. Na Králickém Sněžníku jsou zajímavé výstupy krystalických vápenců (mramor). V České republice nemáme příliš mnoho vápencových území. A většina z těch, které máme, leží mnohem nižších nadmořských výškách (Pálava, Český kras, Moravský kras). V České republice téměř chybí vápnité podloží v horských polohách. Některé oblasti Králického Sněžníku jsou jednou z mála výjimek. Jak už je napsáno ve vegetační zprávě, mramory vystupují na svazích v údolí Moravy, další mramorové oblasti jsou v polské části v okolí tzv. Medvědí jeskyně (jaskinia Niedźwiedzia). Zde je také špičatá mramorová skalka s největší botanickou raritou Králického Sněžníku. Tou je tráva pěchava tatranská (Sesleria tatrae). Je to naprosto izolovaná lokalita, další najdeme až ve slovenských Karpatech. Jedná se o evidentní relikt, v minulosti byla asi rozšířena na více místech, ale jen zde se udržela do dnešních dní. Spolu s ní zde také uvidíme hlaváč lesklý (Scabiosa lucida), který není z české strany znám.

Na polské i české straně najdeme samozřejmě celou řadu rostlin (běžných i vzácných), které neuvádí vegetační zpráva. Není asi smyslem je teď všechny vyjmenovat, tak jen namátkou. Na prameništích hojně najdeme violku dvoukvětou (Viola biflora). Velmi vzácně můžeme vidět na prameništích hřebenové oblasti řeřišnici hořkou Opizovu (Cardamine amara subsp. opicii). Osobně jsem ji viděl v oblasti Malého Sněžníku, také je poblíž polské chaty pod Sněžníkem. Ve vrcholové oblasti Králického Sněžníku, poblíž pramenu Moravy, jsem kdysi našel další vzácný druh trávy, ovsíř dvouřízný (Helictotrichon planiculmis). Další lokalitou v České republice už je pouze Hrubý Jeseník. Podobné rozšíření má také rožec prameništní (Cerastium fontanum). Na vysokohorských rašeliništích roste vzácná orchidej bradáček srdčitý (Listera cordata). V minulosti byl udáván i z české strany (a snad zde i roste dodnes). Slyšel jsem, že v roce 2003 byl spatřen těsně za hraniční čárou v Polsku. Na rašeliništích můžeme vzácně vidět keříky kyhanku sivolistou (Andromeda polifolia) a šicha oboupohlavná (Empetrum hermaphroditicum). Šichu jsem také viděl v polské části primárního bezlesí vrcholu Králického Sněžníku. Z čekankovitých zde můžeme vidět mnoho druhů jestřábníků (Hieracium sp.), jejichž určení je pro nespecialistu často velice obtížné. Vzácně zde (snad dodnes) roste také prasetník jednoúborný (Hypochaeris uniflora) a škarda velkoúborná (Crepis conyzifolia).

Kdysi rostla na Králickém Sněžníku také sasanka narcisokvětá (Anemone narcissiflora). Tato rostlina však začala mizet (a nejen na Králickém Sněžníku). Dnes je už velmi vzácná, či zcela na Králickém Sněžníku vyhynula. Já osobně jsem ji už nenašel (ale nevylučuji, že někde přežila). Zajímalo by mě, zda tuto rostlinu někdo ze čtenářů v posledních letech na Králickém Sněžníku viděl. Příčina mizení tohoto druhu není dosud uspokojivě objasněna. Podobný osud stihl také zvonek vousatý (Campanula barbata), který snad přežil v menším počtu lokalit dodnes.

Jiné rostliny dopadly ještě hůře a už je několik desítek let na Králickém Sněžníku nikdo nespatřil. Příkladem je miříkovitá rostlina šabřina tatarská (Conioselinum tataricum). Podle Květeny ČR je poslední údaj z roku 1914. Dnes ji najdeme v České republice jen velmi vzácně v Jeseníkách. Také hvozdík pyšný alpínský (Dianthus superbus subsp. alpestris), už dlouho nebyl na Králickém Sněžníku spatřen. Poslední doklad je z roku 1913. Hvozdík pyšný (Dianthus superbus) jsem viděl v roce 2004 v jedné světlé doubravě v nejnižší části Kladské kotliny v Polsku. Jedná se však o nominátní subsp. superbus a nikoliv o subsp. alpestris.

Všechny údaje o hvozdíku pyšném a šabřině tatarské se týkají pouze české strany Králického Sněžníku. Není mi známo, zda se tyto druhy vyskytovaly (nebo dokonce vyskytují) i na polské straně. Proto vyzývám čtenáře, zájemce o botaniku, pokud tyto rostliny viděli na české nebo polské straně Králického Sněžníku, je vhodné tyto nálezy publikovat v odborném časopise, případně i na těchto stránkách.