Králický Sněžník v roce 1957



Králický Sněžník má vysokohorský ráz, podobný Pradědu v Jeseníkách a je většinou jen 4 měsíce bez sněhu. Je na rozhraní Čech, bývalé země Moravskoslezské a Kladska (Polska). Rulová rozložitá kupa, na vrcholu v elipse 750 metrů dlouhá a 500 metrů široká, má povrch značně zvětralý a hustě porostlý travou smilkou tuhou (Nardus stricta).

Na nejvyšším místě stojí okrouhlá rozhledna z kamene, 33,5 metrů vysoká, postavená v r. 1895-99. Na její horní plošinu vede 145 schodů. Je na polské straně hranic a přístup na ni je nutno na místě sjednat s polskou pohraniční stráží. V poslední době byl přístup na rozhlednu ochotně povolován. Schody na rozhlednu jsou však přes nedávnou opravu poškozené, výstup je obtížný a ne zcela bezpečný. Rozhled na všechny světové strany je úchvatný. V blízkosti je sloup evropského výškového měření z roku 1863 a nová triangulační věž.

V jižním svahu ve výšce 1392 metrů vytéká z kamenné nádrže pramen Moravy a na SZ svahu v Polsku pramen Nisa Kladská. S blízkým potokem Lípou, přítokem Tiché Orlice, je tak oblast Králického Sněžníku rozvodím tří moří (Černé, Severní, Baltické).

Nedaleko pramene Moravy na české straně je turistická chata, která je nově opravena a má nyní celoroční provoz. Ubytování slouží 21 pokojů. Telefon Staré Město pod Sněžníkem čís. 43.

Okolní hory a doliny jsou složeny z prahorního vápence, svoru, slídy a křemene s ohnisky bílého mramoru (lom u Horní Moravy).

Nedohledné, rozsáhlé lesy jsou domovem u nás vzácných druhů ptactva jako je např. tetřev hlušec, tetřívek, orel skalní a jiné. Ze srstnaté zvěře tu žijí ve velkém počtu jeleni karpatští a červení s nádherným parožím, mufloni a zvěř černá. Poslední dobou se zde uvnitř lesů toulá rodinka rysa. Často uvidíme ve velkém počtu zvěř srnčí nebo kuny.

V pohoří Králického Sněžníku najdeme i vzácnou a bohatou květenu, např. zvonek vousatý (Campanula barbata), kamzičník rakouský (Doronieum austriacum), jednokvítek velkokvětý (Monese uniflora), hruštice jednostranná (Pirola media), violka dvoukvětá (Viola biflora), oměj šalamounek (Aconitum napellus), podbělice alpská (Homogyne alpina), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), rosnička okrouhlistá (Drosera rotundifolia), korálice trojklanná (Corallorhiza trifida), violka žlutá sudetská (Viola lutea subsp. sudetica), violka bahenní (Viola palustris), oměj Stoerekův (Aconitum Stoerekianum), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), mlečivec horní (Cicerbita alpina), prasetník jednouborný (Hypochoeris uniflora), kokořík řeslenatý (Polygonatum verticilatum), sedmikvítek evropský (Trintalis europaea) a mnoho dalších.

Na vrcholu hory Sušina jsou velká bahniska, která jsou vyhledávána černou zvěří a v době říje i jeleny. Z těchto mokřin prosakuje voda do nitra hory a tvoří vápencové jeskyně. Jedna z nich, zvaná Patzeltova, nachází se asi uprostřed svahu v lesích a je proto málo známá. Na jejím dni je jezírko, které má stále stejnou hladinu. Známější a přístupnější jsou bílé "Tvarožné díry". Vchod těsně u silnice je úzký, ale dále se rozšiřuje na pohodlné skalní chodby. Jejich klenba se ostře sbíhá a tvoří vysoké komíny. "Tvarožné díry" nejsou ještě prozkoumány.

Blízko vrcholu jsou Vlaštovčí a pak Bílé skály, nápadné skupiny velkých balvanů, z nichž mnohé jsou spojeny pěšinkami. Najdeme v nich chráněná zákoutí k odpočinku v blízkosti červené značky.

Ze svépomocné brožury "Králíky - Králický Sněžník", vydané turistickým kroužkem PO při
jedenáctileté střední škole v Králíkách roku 1957