Malá Morava



Dnešní podoba obce vznikla postupným připojováním okolních vesnic (Vojtíškov, Podlesí, Křivá Voda, Vysoká, Vlaské, Vysoký Potok, Zlatý Potok a Sklené ), ležících na svazích Hrubého Lesa a Kralického Sněžníku v jeden správní celek. Těmto obcím byl společný nepříznivý vývoj, zejména po druhé světové válce odsunem původních obyvatel německé národnosti a nedostatečným dosídlením nových obyvatel.

Jméno vesnice je shodné se jménem říčky, která tudy protéká a na konci obce ústí do hlavního toku Moravy. Na severní část obce navazuje místní část Sklené, která tvoří hranici s českou částí okr. Ústí nad Orlicí a hranicí s Polskem. Další části, které byly k obci připojeny se rozkládají na okolních kopcích, mnohé z nich již však zanikly a jsou to pouze chatařské oblasti bez stálých obyvatel.

První zmínky o Malé Moravě se objevují již v roce 1350 v rámci zřízeného litomyšlského biskupství. Fara, ale i ves, zanikly během 15. století a teprve v roce 1563 kolštejnská vrchnost přikázala obnovit rychtu v Malé Moravě a dala postavit dřevěný kostelík, který sloužil až do roku 1621 . Po třicetileté válce v roce 1677 zde hospodařilo 66 usedlíků. Ti si společně s Velkomoravskými a Vojtíškovskými postavily Pohled východním směrem nový kostel Nanebevzetí Pany Marie. Brzy potom bylo zahájeno v soukromých domech školní vyučování. Průmyslem se zde stala sklárna ve Skleném, která byla založena již v roce1437 a patřila mezi vůbec první sklárny na území naší země. Do roku 1834 se počet obyvatel zvýšil na 913. Po roce 1848 byla Malá Morava začleněna do staroměstského soudního okresu a šumperského hejtmanství. V roce 1876 se původní vězení pro pašeráky a pozdější celnice přestavělo na místní dvoutřídní školu, která byla v roce 2001 zrušena. Stále zde však přetrvával zemědělský charakter výroby, průmysl zde zastupovala pouze továrna na zpracování lnu, mlékárna, koželužna a dva mlýny.V roce 1949 zde začal hospodařit Státní statek Hanušovice. Nedostatek jiných pracovních příležitosti vedl k postupné devastaci a vylidňování vesnice. Byla zrušena koželužna, mlýn, mlékárna, a později i továrna. Jako památka lepších časů zde zůstala pouze rokoková kamenná socha Immaculaty z roku 1771 a chráněný areál barokního kostela.

V současnosti v Malé Moravě a okolních vesnicích žije Budova obecního úřadupouze zlomek obyvatel z původního počtu, který zde žil při sčítání v roce 1900. Na místních pozemcích hospodaří místní soukromí zemědělci, kteří se zde snaží vybudovat ekologickou farmu. Je zde jedna hospoda, dva obchody se smíšeným zbožím a chov ryb v místní rybí líhni.

Příroda je zde až na malé vyjímky zachovalá a spousta přírodních krás zcela dostupná. Pro turistiku jsou Pohled západním směrem zde ideální podmínky, zejména pro cykloturistiku. K vidění jsou zde rovněž velice zachovalé pevnosti z doby mobilizace, které tvořilo opevněnou hradbu proti někdejším hranicím s Německem. Nedaleko jsou také poutní místa ,,Svatá Trojice“ a především ,,klášter na Hoře Matky Boží“ na Hedeči, kde jsou pravidelně konány poutě. V obci Vysoká, která je součástí Malé Moravy se nachází kaple, která se stala památkou na narození místního rodáka, otce skladatele Franze Schuberta. Kaple byla zrestaurována ze sbírky rakouských a německých sudetských obyvatel. I zde je každoroční pouť. V zimě jsou zde v okolí lyžařská střediska, zejména na Velké Moravě a ve Starém Městě pod Sněžníkem.