Povodeň v červenci 1997 a Králický Sněžník



Ničivá povodeň, která v červenci 1997 zasáhla území pěti států, měla centrum na Moravě a ve Slezsku. Její příčinou byly čtyřdenní extrémně silné srážky v horách a předhůří Jesenické oblasti a Moravskoslezských Beskyd. K Jesenické oblasti patří také hornatina Králického Sněžníku a bude snad zajímavé shrnout z několikaměsíčního odstupu, jak se tam projevily extrémní srážky a povodně a srovnat to se sousedními oblastmi.

Z nejvyšších poloh Králického Sněžníku nemáme bohužel žádné údaje o spadlých srážkách, protože zde - alespoň na našem území - není žádná srážkoměrná stanice. Můžeme se orientovat podle údajů ze srážkoměrných stanic ve Skleném a Velké Moravě a blízkých stanic v Kunčicích a Králíkách. Hodně nám napoví tabulka srážek naměřených v době povodní:

Stanice Nadm.v. 5.7. 6.7. 7.7. 8.7. 5.-8.7.
mm mm mm mm mm
Kunčice 658 m 70.8 178.1 145.8 27.7 421.6
Velká Morava 662 m 13.9 157.7 93.0 93.0 357.6
Sklené 700 m 59.9 108.2 98.9 9.8 276.8
Králíky 560 m 51.0 99.7 94.6 11.0 256.3

Z uvedených údajů můžeme usuzovat s velkou pravděpodobností, že v hornatině Králického Sněžníku srážky za tyto čtyři dny všude přesáhly 250 mm a v nejvyšších polohách přesáhly 400 mm a možná i 500 mm. Jsou to obrovské srážky, které nemají v tomto století obdoby. Na severních svazích Hrubého Jeseníku a v centrální části Moravskoslezských Beskyd byly však v tyto dny srážky ještě vyšší. Rekordní údaj pochází ze Šancí v Beskydech - 602.1 mm.

Spadlé spousty vod musely prakticky všechny odtéct řekami a přitom působily škody v krajině i na lidských dílech. Voda z Králického Sněžníku přispěla svým dílem k erozi se záplavami podél Moravy až po Postřelmov a k záplavám až na slovenské hranice. Ještě silněji se projevila v Kladské kotlině podél Ladecké Bělé a Kladské Nisy. V Kladsku byly zaplaveny domy až do výše 5 m a v Bardu až do 6 m. Také rozvodnění Tiché Orlice ovlivnil (i když ne podstatně) Králický Sněžník.

Na nejhořejším toku Moravy byly škody podobné jako na tocích v Hrubém Jeseníku: místy silná boční eroze a nános štěrku, tvoření nových koryt, poškození silnic a mostů. Podél Malé Moravy, v jejímž údolí byly nižší srážky, byly škody mnohem menší. Krupá, která má na svědomí velké škody na komunikacích a divočila, tj. vytvářela si nová koryta na nivě, má největší část vody z Rychlebských hor, od Kunčic, Nové Seninky a Velkého Vrbna.