Povodeň v červenci 1997 a Králický Sněžník
RNDr. Gába Zdeněk, kpramenimoravy.wz.cz, 19.10.2003
Ničivá povodeň, která v červenci 1997 zasáhla území pěti států, měla centrum na Moravě a ve Slezsku. Její příčinou byly čtyřdenní extrémně silné srážky v horách a předhůří Jesenické oblasti a Moravskoslezských Beskyd. K Jesenické oblasti patří také hornatina Králického Sněžníku a bude snad zajímavé shrnout z několikaměsíčního odstupu, jak se tam projevily extrémní srážky a povodně a srovnat to se sousedními oblastmi.
Z nejvyšších poloh Králického Sněžníku nemáme bohužel žádné údaje o spadlých srážkách, protože zde - alespoň na našem území - není žádná srážkoměrná stanice. Můžeme se orientovat podle údajů ze srážkoměrných stanic ve Skleném a Velké Moravě a blízkých stanic v Kunčicích a Králíkách. Hodně nám napoví tabulka srážek naměřených v době povodní:
| Stanice | Nadm.v. | 5.7. | 6.7. | 7.7. | 8.7. | 5.-8.7. |
| mm | mm | mm | mm | mm | ||
| Kunčice | 658 m | 70.8 | 178.1 | 145.8 | 27.7 | 421.6 |
| Velká Morava | 662 m | 13.9 | 157.7 | 93.0 | 93.0 | 357.6 |
| Sklené | 700 m | 59.9 | 108.2 | 98.9 | 9.8 | 276.8 |
| Králíky | 560 m | 51.0 | 99.7 | 94.6 | 11.0 | 256.3 |
Z uvedených údajů můžeme usuzovat s velkou pravděpodobností, že v hornatině Králického Sněžníku srážky za tyto čtyři dny všude přesáhly 250 mm a v nejvyšších polohách přesáhly 400 mm a možná i 500 mm. Jsou to obrovské srážky, které nemají v tomto století obdoby. Na severních svazích Hrubého Jeseníku a v centrální části Moravskoslezských Beskyd byly však v tyto dny srážky ještě vyšší. Rekordní údaj pochází ze Šancí v Beskydech - 602.1 mm.
Spadlé spousty vod musely prakticky všechny odtéct řekami a přitom působily škody v krajině i na lidských dílech. Voda z Králického Sněžníku přispěla svým dílem k erozi se záplavami podél Moravy až po Postřelmov a k záplavám až na slovenské hranice. Ještě silněji se projevila v Kladské kotlině podél Ladecké Bělé a Kladské Nisy. V Kladsku byly zaplaveny domy až do výše 5 m a v Bardu až do 6 m. Také rozvodnění Tiché Orlice ovlivnil (i když ne podstatně) Králický Sněžník.
Na nejhořejším toku Moravy byly škody podobné jako na tocích v Hrubém Jeseníku: místy silná boční eroze a nános štěrku, tvoření nových koryt, poškození silnic a mostů. Podél Malé Moravy, v jejímž údolí byly nižší srážky, byly škody mnohem menší. Krupá, která má na svědomí velké škody na komunikacích a divočila, tj. vytvářela si nová koryta na nivě, má největší část vody z Rychlebských hor, od Kunčic, Nové Seninky a Velkého Vrbna.
