Skupina král. Sněžníku (z Průvodce po Jeseníkách, 1914)



Skupina král. Sněžníku táhne se od sedla Ramzovského až k sedlu u Středolesí. Patří k ní hřbet vých. s horami: Latzel 944, Černý V. 923, Červené Bažiny 1104, jež jmenují se tak od bažin, porostlých červenou travou, Saalwiesen 1076, jehož pruský svah jmenuje se "Ráj"; je to pěkné místo pokryté skupinami listnatých stromů; u jednoduché dřevěnné chýše vyvěrá Alexiův pramen znamenité vody, Tietzhübel 1022, Fichtlich, na němž hraničník Moravy, Kladska a Slezska. Již. hřbet vyčnívá 2 Suchými Vrchy 1256 a 1322, Latichem 1308; k jz. postupuje Malý Sněžník 1323, Bílý Kámen 1184, Hleď sebe 1185, (býval nebezpečným místem pro poutníky řáděním lupičů), Klapperstein (1138).

Vrchol 1422 m vys., pokrytý bujnou travou je podoben Pradědu. Obcházíme-li okraj, otevírá se nám daleký rozhled. Na nejvyš. místě postavena r. 1899 věž cís. Viléma I. 33½ m vys., s níž přehlédneme hrabství Kladské, Slezsko až k Vratislavi, Soví a Rychlebské Hory, Krkonoše a Čechy až ku Praze; do Moravy vidíme až k Olomouci. Na rozhledně jsou ve 4 rozích leptané desky, hež nás dobře orientují. J. od rozhledny je upravený pramen Moravy (výborná voda), jež úprkem stéká do nádherného údolí. Na téže straně je Liechtensteinská chyše. Od rozhledny za 20 min. sejdeme ke Švýcarství. - Na j. svahu jsou pověstné Tvarohové Jámy. K Vel. a Mal. Vlaštovčímu Kameni s pěkným rozhledem vedou pěšiny.
Na Sněžníku stýkají se hranice Čech, Kladska a Moravy, kteréžto místo je označeno hraničním kamenem; jsou tam také zbytky pomníku krále Vil. Bedřicha, jenž na Sněžník vystoupil.


převzato z Průvodce po Jeseníkách, vydaného v Nepomuku-Čermné roku 1914


Průvodce po Jeseníkách - titulní strana
Průvodce po Jeseníkách - titulní strana