Sněžníkovský mramor



Geologicky a mineralogicky se masív Králického Sněžníku jeví jako málo zajímavá oblast. Horninové složení je značně jednotvárné, většinou zde vychází tzv. sněžnická rula, která neobsahuje žádné zajímavější nerosty. Jen v Dolní a Horní Moravě a směrem odtud k vrcholu Králického Sněžníku se daji najít svory, které jsou mineralogicky přece jen zajímavější - obsahují z okem viditelných nerostů granát a turmalín.

Vyskytuje se zde však jedna zajímavá a navíc užitečná hornina - sněžníkovský mramor. Je to krystalický vápenec, který se používá k ušlechtilé kamenické výrobě - po rozřezání, vybroušení a vyleštění na obkladové a schodišťové desky, soklíky a jiné výrobky. Je to náš nejpestřejší mramor - může mít různé zbarvení a kresbu, podmíněné různými příměsemi a pigmentem. Barva může být téměř čistě bílá, ale také růžová, nažloutlá nebo různé odstíny hnědé, zelené a šedé.

Tento dekorativní mramor se používá již několik staletí, ve velkém se zde rozběhla těžba zvláště po roce 1969. Výtěžné bloky se zpracovávají hlavně v brusírně Českomoravského průmyslu kamene v Králíkách. Zásoby mramoru jsou prakticky nevyčerpatelné. Ložisko, ležící východně a severovýchodně od Velké Moravy (na historickém moravském území!) je největším ložiskem mramoru v ČR se zásobami asi 3,5 milinu mł.

Podobný mramor se těží i na polském území v okolí Stronia Ślaskiego a právě ve Stroniu se zpracovává. Vzhled má podobný jako u nás, v průměru je však ještě dekorativnější než náš mramor.

V roce 1997 uveřejnil profesor wroclawské university T. Gunia práci, v níž popsal a vyobrazil mnoho dobře zachovaných zkamenělin z mramorů z polské strany. Nálezy zkamenělin v těchto metamorfovaných horninách jsou velmi zajímavé, mj. i tím, že jsou velmi staré - určují vznik horniny do spodního kambria, do doby před asi 600 - 550 miliony let.