Ve studii je prioritou rozvoj cestovního ruchu



Jak jsme se již zmínili v minulém čísle Králicka, je vypracována studie rozvoje oblasti Králického Sněžníku. Podstatnou a patrně nejdůležitější částí studie je rozvoj turistického ruchu. Proto se dnes zaměříme hlavně na zajímavé stavby a investice na obou stranách hranice.

CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU
Králický Sněžník je jednou z hlavních atrakcí celého regionu.
Současný stav rozvoje turistického ruchu je však řešen nesystémově a nedostatečně. Zřetelně je tento fakt vidět na samém vrcholu Králického Sněžníku, kde zůstaly ruiny dvou důležitých, dříve existujících objektů (rozhledny a turistické chaty) a současně nízká úrověň existujících objektů (Horské chaty na Sněžníku a Myslivecké chaty). Přitom na vrchol turisty nejvíce láká krásný výhled do okolí, který však z důvodu malé zaoblenosti vrcholu není ideální. Aby turista dosáhl výhledu na všechny strany, musí se pohybovat po poměrně velkém území přírodní rezervace. Zcela zde pak chybí nádoby na odpadky a toalety, což má za následek znečišťování okolní přírody.

NAVRHOVANÉ INVESTICE PRO ROZVOJ TURISTICKÉHO RUCHU
V souladu s přijatými regulativy a zákony na ochranu přírody se předpokládá vytvoření podmínek pro rozvoj turistiky a zvýšení úrovně turistického ruchu. Tohoto nelze dosáhnout bez patřičných investic do vytvoření veškerého servisu pro turisty.

HORSKÁ CHATA "NA SNĚŽNÍKU"
Současná chata vyžaduje generální opravu a modernizaci anebo přestavbu starého objektu na nový.
V tomto případě by bylo vhodné postavit společný objekt pro horní stanici lanovky a horskou chatu. Architektura nového objektu by měla výrazně navazovat na regionální tradice. Nezávisle na tom, bude-li chata přestavěna nebo vystavěná nová od základu, je důležité, aby existovala část gastronomická a sanitární, přitom se kapacita ubytování může snížit (současně 60 míst). Nezbytně nutným předpokladem těchto investic musí být zajištění základní infrastruktury. Týká se to hlavně zavedení elektrické energie do horské chaty (sítě středního napětí), výstavby transformátorové stanice a také vyřešení problému kanalizace patrně výstavbou malé čističky odpadních vod. Některé energetické sítě bylo by vhodné vést podél plánované trasy lanovky.

ZPEVNĚNÉ TURISTICKÉ TRASY V OBLASTI KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU
Předpokládá se zpevnění a oplocení stezek vedoucích přes rezervaci. Na úseku horská chata "Na Sněžníku" - plánovaná rozhledna bude pod stezkou zavedena síť technické infrastruktury nezbytná pro obsluhu rozhledny. Doporučuje se také oplotit stezky vedené po české straně hranice k předpokládané přestavěné horské chatě a horní stanici plánované lanovky od Stříbrnické hory nebo od Sněžné chaty k chatě Vilemínce. Na celém úseku mezi horními stanicemi lanovky po polské a české straně by měla existovat možnost přejezdu na invalidních vozících. Zpevněný úsek cesty od Horské chaty "Na Sněžníku" k rozhledně s nezbytnou infrastrukturou by měl vzniknout před začátkem přestavby rozhledny. Tento zpevněný úsek by umožnil přepravu potřebného stavebního materiálu.

ROZHLEDNA
Obnovení provozu rozhledny na Králickém Sněžníku je nezbytné z důvodu soustředění pohybu turistů na malý úsek.
Očekává se, že toto obnovení se bude týkat jak architektonického řešení a velikosti rozhledny, tak také funkčnosti této stavby. Rozhledna bude opět postavena z kamenů ve slohu středověké ochranné budovy, která měřila 33,5 m. Dvě vyhlídkové terasy umožní rozhled na horská panoramata po obou stranách hranic. Snadno zapadne do krajiny celého regionu a stane se jednou z hlavních atrakcí a lákadlem pro turisty. Zároveň ulehčí identifikaci Králického Sněžníku. Při dobré viditelnosti se dalo spatřit rozhlednu i ze vzdálenosti několika desítek kilometrů. Po válce byla hodnocena jako zvláštní element krajiny a symbol Východních Sudet. Ještě dnes, pomineme-li že rozhledna je zbořená, se považuje za symbol celého polsko-českého pohraničí. Momentálně na místě bývalé rozhledny a přilehlé chaty zůstává hromada sutin a kamení. Ve studii v části o ochraně přírodní rezervace Králického Sněžníku se poukazuje na to, že tato ruina vytváří neestetický vzhled a nedobrý celkový obraz krajiny. Rekultivaci ruiny osazením zakrskými jehličnany (kosodřevinou, klečem) by bylo z přírodního hlediska nesprávné, protože kosodřevina patří k cizím druhům jehličnanů. Naopak úplná likvidace sutin a kamenů se může stát také nebezpečnou pro nenávratné zničení některých rezervačních míst, které by utrpěly devastací při použití těžké dopravní techniky. Ohrožením pro rezervaci bude ale i volný, nekontrolovatelný pohyb velkého množství turistů. Je známo, že vrchol králického Sněžníku má rozlehlou lehce zaoblenou podobu, ztěžující vyhlídku na všechny strany. Turisté se proto pohybují roztroušeni po celém vrcholu a vyhledávají zajímavá místa výhledu, přičemž nedabjí na různá omezení pohybu v chráněném územé. Právě zprovoznění rozhledny by vyřešilo tento problém, zúžil by se rozptyl turistů a nehrozila by devastace vzácných druhů horských rostlin. V souvislosti s výše uvedeným ekologickým ohrožením by výstavba rozhledny byla tou nejlepší variantou. Požadavkem je, aby se rozhledna podobala té původní zničené, ale aby také obsahovala prostory na ubytování, stravování a sociální zařízení. Umožní to nepřetržitý celoroční provoz a dozor.

HORSKÁ CHATA POD VRCHOLEM KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU
Podle studie se předpokládá přestavba dříve stojícího objektu. Nová budova musí navazovat architektonicky na oblastní tradice. Lze uvažovat o změně lokality a spojit tuto investici s horní stanicí plánované lanovky Stříbrnická Hora - Stříbrnice. Horská chata by se stala funkční pro českou stranu jako turistické středisko před výstupem na Sněžník. Z důvodu jeho polohy v přírodní rezervaci, by realizace musela podléhat řadě omezení. Proto stojí za úvahu případně realizovat společný systém technické infrastruktury s rozhlednou.

LANOVKA KLETNO - HORSKÁ CHATA "NA SNĚŽNÍKU"
Tato lanovka by nevedla přímo na vrchol, ale vyhýbala by se se současným úsekům rezervace a končila by na planině u horské chaty. Celková délka by činila 4,5 - 5 km. Doporučuje se, aby to byla lanovka bez přestupování a nepředpokládá se její využití pro potřeby sjezdového lyžování.

LANOVKA V OBCI DOLNÍ MORAVA
Délka lanovky by činila 1,5 - 2 km.
Dolní stanice lanovky by se vybudovala u chaty Vilemínka, která by byla dopravně spojná s turistickým střediskem v obci Dolní Morava. U dolní části lanovky by se z důvodu polohy stanice v přírodní rezervaci měl omezit provoz služeb na minimum. Vybudovala by se zde autobusová zastávka, aby mohli turisté dojet z Dolní Moravy, kde se bude nacházet parkoviště pro autobusy, osobní auta a nezbytné zázemí služeb.

LANOVKA VE STŘÍBRNICÍCH
Měla by stejné parametry jako v Dolní Moravě a měla by také podobnou funkčnost jako lanovka Kletno - horská chata "Na Sněžníku", rovněž ani zde se nepředpokládá její využití pro potřeby sjezdového lyžování. Celková délka lanovky by činila 2,7 - 4 km a to v závislosti na přesné lokalizaci dolní a horní části lanovky. Realizace zmíněných investic umožní turistický rozvoj celé oblasti Králického Sněžníku a povýší se tím na mezinárodní turistickou zajímavost, dostupnou prakticky pro každého, včetně tělesně postižených. Samozřejmě, že již realizace jen části z těchto investic značně pozvedne atraktivnost celé oblasti pro turistiku a přiměje mnohé k tomu, aby se sem vrátili na delší dobu pobytu.

Tolik krátce ke studii rozvoje oblasti Králického Sněžníku z pohledu turistiky. Její součástí, kteří však již popsána není, jsou také návrhy na vybudování středisek sjezdového lyžování a turistické stezky pro pěší turistiku, cyklisty a lyžaře.

Vzhledem k tomu, že studie je zpracována zatím pouze v polském jazyku, děkuji paní J. Maurerové za laskavou překladatelskou pomoc.

Bývalá rozhledna
Bývalá rozhledna
Konečná autobusová zastávka v Dolní Moravě
Konečná autobusová zastávka v Dolní Moravě