Vegetace alpínského bezlesí Králického Sněžníku



Většinu plochy pohoří Králický Sněžník pokrývá les. Jen z malé části se zde rozkládá primární a sekundární bezlesí. Sekundární bezlesí je podmíněno člověkem a patří sem např. louky po obvodu pohoří nebo popř. paseky aj. Tato místa byla v minulosti pokryta lesem, který člověk v průběhu středověku, popř. novověku vytěžil a svou následnou činností brzdil sukcesi, která směřuje k opětovnému vzniku lesa. O těchto vegetačních formacích bude podrobněji psáno v jiných příspěvcích.

Tato kapitola se podrobně věnuje tzv. primárnímu bezlesí. Absence lesa na těchto místech není podmíněna člověkem, ale je podmíněna různými přírodními abiotickými jevy, např. klimatem či půdními podmínkami. Tyto abiotické faktory znemožňují růst stromů na těchto místech. Patří sem alpínská hole v okolí vrcholu Králického Sněžníku, která je hlavní náplní této kapitoly. Z celého pohoří svou výškou přesahuje horní hranici lesa pouze Králický Sněžník. Primárním bezlesím jsou také rašeliniště, kamenná moře a velké skály v lesním stupni, o kterých bude řeč v jiných kapitolách.

Na Králickém Sněžníku chybí stejně jako v Jeseníkách původní kleč, což vedlo ke sporům, zda vrchol Králického Sněžníku považovat za subalpínský či alpínský stupeň. Ponechám tento spor stranou, protože na popis vegetace má minimální vliv a jedná se spíše o slovíčkaření.

Vegetace alpínské hole Králického Sněžníku není homogenní. Můžeme zde rozlišit několik vegetačních formací, jejichž charakter určují hlavně klimatické a edafické podmínky.

Vyfoukávané alpínské trávníky

Vyfoukávané alpínské trávníky můžeme vidět v okolí samotného vrcholu Králického Sněžníku. Jedná se o místa s nejextrémnějšími klimatickými podmínkami. Vanou zde silné větry, které způsobují, že sníh je z vrcholu odvát na jiná místa v závětří, kde se naopak ukládá. Udrží se zde obvykle nízká sněhová pokrývka, často se silnou ledovou krustou na povrchu. Vše co vyčnívá nad tuto krustu je nemilosrdně strháváno silným větrem. Díky nízké sněhové pokrývce jsou tato místa vystavena účinkům mrazu. Půda je zde extrémně mělká a v podstatě se jedná jen o holý substrát. Vegetace je to nízká a ne zcela zapojená, plochy pokryté vegetací se střídají s holými místy. Fytocenologicky patří tato vegetace do sv. Juncion trifidi, do asociace Cetrario-Festucetum supinae. Dominantu tvoří trávy, hlavně metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a kostřava nízká (Festuca supina). Dále zde můžeme vidět ostřici Bigelowovu (Carex bigelowii) a ojedinělé exempláře dalších druhů, např. mochnu zlatou (Potentilla aurea), jestřábníky ze skupiny jestřábníku alpského (Hieracium alpinum agg.) aj. Na zemském povrchu najdeme také četné lišejníky. Sítinu trojklanou (Juncus trifidus), která je typická pro tato společenstva (jak ostatně napovídá název svazu) např. v Krkonoších, na Králickém Sněžníku ve vyfoukávaných trávnících neroste, najdeme ji jen na skalním bloku Vlaštovčí kameny.

Na Králickém Sněžníku není tato vegetace tak výrazně vyvinuta jako třeba v Krkonoších, nevíc je ohrožena přílišnou koncentrací turistů kolem vrcholu hory.

Alpínská vřesoviště

Přírodní podmínky alpínských vřesovišť jsou obdobné jako u vyfoukávaných alpínských trávníků. Také se jedná o exponovaná vyfoukávaná místa s nízkou sněhovou pokrývkou a slabě vyvinutou půdou. Na Králickém Sněžníku můžeme alpínská vřesoviště vidět jako ostrůvky na vrcholové plošině. Od vyfoukávaných trávníků se liší hlavně tím, že v porostu silně dominuje vřes obecný (Calluna vulgaris). Chytrý (2006) tuto vegetaci řadí do sv. Loiseleurio procumbentis-Vaccinion, do asociace Avenello flexuosae-Callunetum vulgaris. To se značně liší od pojetí, které zastával Chytrý et al. (2001). Podle tohoto díla společenstvo patří pod sv. Juncion trifidi a subasociaci Cetrario-Festucetum supinae callunetosum. Porosty vřesu jsou zakrslé, zpravidla dosahují výšku jen 5-10 cm. Místy mohou být vtroušeny další stejně zakrslé keříky, hlavně brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea) nebo šicha oboupohlavná (Empetrum hermafroditicum). S nízkou pokryvností zde uvidíme i další druhy vyjmenované u vyfoukávaných alpínských trávníků.

Zapojené alpínské trávníky

Přírodní podmínky zapojených alpínských trávníků se už trochu liší. Na Králickém Sněžníku je můžeme spatřit jako ostrůvky v rozsáhlejších depresích vrcholové plošiny. Tím že se nacházejí v prohlubni, jsou trochu v závětří a sněhová pokrývka v zimě se zde udrží vyšší, ne však tak vysoká jako u vysokostébelných alpínských trávníků. Oproti vyfoukávaným alpínským trávníkům je zde lépe vyvinutá půda a vegetace pokrývá zpravidla 100% povrchu země. Fytocenologicky lze vegetaci zařadit do sv. Nardo strictae-Caricion bigelowii, as. Carici bigelowii-Nardetum strictae. Tato vegetační formace je však také poměrně druhově chudá. Silně dominují hlavně trávy, zpravidla smilka tuhá (Nardus stricta), kostřava nízká (Festuca supina) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa), z dalších rostlin je častá bika bělavá měděná (Luzula luzuloides subsp. rubella), výjimečně můžeme spatřit i silně ohroženou trávu ovsíř dvouřízný (Avenula planiculmis). Další druhy mají jen nízkou pokryvnost, např. rdesno hadí kořen (Bistorta major), mochna zlatá (Potentilla aurea), violka žlutá sudetská (Viola lutea subsp. sudetica), podbělice alpská (Homogyne alpina) aj.

Subalpínské vysokostébelné trávníky

Rozsáhlé porosty subalpínských vysokostébelných trávníků najdeme na závětrné straně hory, např. v širokém okolí karu Moravy a v horní části lavinové dráhy. Zde je ukládán sníh odvátý z vrcholu a výška sněhové pokrývky v těchto místech dosahuje zpravidla 2-7 m. Klín primárního bezlesí se zde zasahuje díky lavinám, které neumožňují vznik lesa, až hluboko do pásma primárních smrčin. Je zde lépe vyvinutá půda a často i větší vlhkost než u vyfoukávaných alpínských trávníků. Trávníky jsou díky tomu nejen zcela zapojené, ale také neporovnatelně vyšší, často i kolem 1 m. Fytocenologicky patří tyto trávníky hlavně do sv. Calamagrostion villosae Pawłowski et al. 1928. Tato vegetace je opět druhově chudá a silnou dominantu tvoří trávy. Na Králickém Sněžníku můžeme vidět dva hlavní typy této vegetace. Na vlhkých místech v okolí potoků a pramenišť najdeme porosty as. Violo sudeticae-Deschampsietum cespitosae se silnou dominancí metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa) a lipnice širolisté (Poa chaixii). Na sušších místech jsou nahrazeny trávníky as. Crepido conyzifoliae-Calamagrostietum villosae se silnou dominancí třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa). Další druhy zde dosahují jen nízkých pokryvností, např. bika bělavá měděná (Luzula luzuloides subsp. rubella), rdesno hadí kořen (Bistorta major), mochna zlatá (Potentilla aurea), violka žlutá sudetská (Viola lutea subsp. sudetica), tomka alpská (Anthoxanthum alpinum), ptačinec hajní (Stellaria nemorum) atd. Ještě existuje živinami a druhově bohatší typ, řazený do sv. Calamagrostion arundinaceae, asociace Bupleuro longifoliae-Calamagrostietum arundinaceae, kde kromě dominantní třtiny rákosovité (Calamagrostis arundinacea) najdeme také lilii zlatohlávek (Lilium martagon) nebo lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Tento typ se však vyskytuje na Králickém Sněžníku málo v okolí lavinové dráhy a není vyvinut zcela typicky.

Subalpínská brusnicová vegetace

Přírodní podmínky v místech subalpínské brusnicové vegetace jsou podobné jako u subalpínských vysokostébelných trávníků. Jedná se o závětrná místa s vysokou sněhovou pokrývkou, která dobře chrání keříky borůvky. Ty zde proto dosahují mnohem větších rozměrů než v rámci alpínských vřesovišť, často přesahují výšku 50 cm. Fytocenologicky patří tato vegetace do svazu Genisto pilosae-Vaccinion, hlavně asociace Festuco supinae-Vaccinietum myrtilli. Jak už bylo naznačeno výše, silnou a nápadnou dominantou je brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), s mnohem menší pokryvností bývá vtroušena brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea) a třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), vtroušeny mohou být i četné další druhy zvýše popisovaných jednotek. Na Králickém Sněžníku je tato vegetace běžná v blízkosti hranice lesa.

Subalpínské kapradinové nivy

Subalpínské kapradinové nivy se na Králickém Sněžníku vyskytují hlavně podél některých vodotečí, např. podél Moravy v dolní části lavinové dráhy. Jedná se o místa s vysokou a dlouho vytrvávající sněhovou pokrývku a je zde celoroční velká vlhkost a díky poloze v rokli jsou zde časté teplotní inverze. Fytocenologicky se jedná o asociaci Adenostylo-Athyrietum alpestris ze svazu Dryopterido filicis-maris-Athyrion distentifolii . Silnou a nápadnou dominantou je kapradina papratka horská (Athyrium distentifolium). Další druhy bývají pouze vtroušeny, např. kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), metlice trsnatá (Deschapsia cespitosa), violka dvoukvětá (Viola biflora), ptačinec hajní (Stellaria nemorum) atd.

Subalpínské vysokobylinné nivy

Vegetace subalpínských vysokobylinných niv najdeme na Králickém Sněžníku ve velmi netypické podobě (a maloplošně) na obdobných místech jako subalpínské kapradinové nivy. Fytocenologicky vegetaci řadíme do sv. Adenostylion. K tomuto typu vegetace můžeme snad přiřadit poroty u Moravy v dolní části lavinové dráhy s dominantním kamzičníkem rakouským (Doronicum austriacum).

Acidofilní vegetace alpínských skal a drolin

K této jednotce můžeme snad přiřadit masív Vlaštovčích kamenů a několik menších kamenných moří v blízkosti hranice lesa a těsně nad ní. Jedná se o kamenná moře a skály skoro bez půdy, proto se zde vyskytují vyšší rostliny jen sporadicky a s nízkou pokryvností. Pouze místy se uchytila ve škvíře např. brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) či tráva metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Na Vlaštovčích kamenech roste sítina trojklaná (Juncus trifidus). Zato zde jsou hojné četné druhy lišejníků. Podobná vegetace pokrývá i kamenná moře nižších poloh, která jsou také primárním bezlesím.

Subalpínská prameniště

Na závětrných stranách hory se místy nacházejí drobná prameniště. Jsou často porostlé vegetací podobnou vegetační jednotce subalpínské vysokostébelné trávníky, a to hlavně vlhkým typem s dominancí metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa). Místy najdeme i drobné porosty rašeliníků (Sphagnum sp.). Některé druhy, typické pro subalpínská prameniště Krkonoš, např. kropenáč vytrvalý (Swertia perennis), na Králickém Sněžníku zcela chybí.

Kosodřevina

Tento typ vegetace bych ve výčtu správně neměl uvádět, neboť se na Králickém Sněžníku nemá vyskytovat. Přesto zvláště na polské straně vrcholové oblasti Králického Sněžníku najdeme četné typické porosty s obdobným druhovým složením, jako jsou klečové porosty v Krkonoších. To znamená, že kromě borovice kleče (Pinus mugo) a ojedinělého zakrslého smrku (Picea abies), najdeme v porostu chudou garnituru bylin výše jmenovaných jednotek a druhy horských smrčin, např. podbělici alpskou (Homogyne alpina) a sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). Kleč však není na Králickém Sněžníku původní, ale byla zde v minulosti záměrně vysazena a na některých místech se následně samovolně rozšířila. Proč však chybí na Králickém Sněžníku původní kleč? Jistě to není tím, že by neměla na Králickém Sněžníku vhodné přírodní podmínky, ty jsou pro ni naopak velmi příznivé. Zřejmě má její přirozená absence migrační důvody. Ve vhodnou chvíli v dávné minulosti, kdy to bylo možné, nestihla domigrovat ani od severozápadu z Krkonoš, ani z jihovýchodu z vysokých slovenských Karpat. Na rozdíl od těchto pohoří dosahuje Králický Sněžník menší výšky a je zde absence skalnatých karů. Proto by kleč na Králickém Sněžníku mohla v budoucnu zatáhnout celé alpinské pásmo, což by mělo velmi negativní dopady na místní vegetaci. Z těchto důvodů by měl člověk její případné další šíření umělými zásahy omezovat.

Subalpínské a horské smilkové trávníky s alpínskými druhy

Tento typ vegetace patří do této kapitoly jen zčásti, neboť se většinou jedná o sekundární bezlesí. Z hlediska popisu vegetace Králického Sněžníku je však vhodné odstavec zařadit právě sem. Fytocenologicky patří vegetace do svazů Nardion Br.-Bl. 1926 a Nardo-Agrostion tenuis Sillinger 1933. Podobně jako u jednotky zapojené alpínské trávníky se hojně uplatňují nízké trávy, např. smilka tuhá (Nardus stricta), kostřava nízká (Festuca supina) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Tato vegetace však bývá květnatější, najdeme zde také (a u typických zachovalých trávníků tohoto druhu i s vyšší pokryvností) např. zvonek vousatý (Campanula barbata), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), jestřábník alpský v širším pojetí (Hieracium alpinum agg.), mochnu zlatou (Potentilla aurea), violku žlutou sudetskou (Viola lutea subsp. sudetica), prasetník jednoúborný (Hypochoeris uniflora), kokrhel sličný (Rhinanthus pulcher) aj. Na Králickém Sněžníku se jedná spíše o vegetaci podmíněnou člověkem. V alpínském pásmu hory se dnes vyskytuje jen maloplošně a málo typicky. V minulosti, když se na hoře ještě páslo, mohlo být rozšíření této jednotky větší než dnes. I dříve však byla tato vegetace podstatně vzácnější než v Krkonoších, protože zde nebylo rozšířeno budní hospodaření. V Krkonoších se tyto trávníky jako sekundární vyskytují kolem bud i v pásmu smrčin. Podobný charakter mají louky kolem chaty na polské straně hory Králický Sněžník, kde snad tyto trávníky můžeme vidět i dnes. Na české straně podobné stavení s lučním porostem chybí.

Jednotka se dá rozdělit do dvou svazů. Subalpínské smilkové trávníky sv. Nardion a horské smilkové trávníky sv. Nardo strictae-Agrostion tenuis. Trávníky sv. Nardo strictae-Agrostion tenuis obsahují kromě alpínských druhů naopak také druhy mezofilních luk středních poloh. Chudší varianty subalpínských smilkových trávníků as. Festuco supinae-Nardetum strictae řadí Chytrý (2001) k zapojené alpínské vegetaci, zatímco Chytrý (2006) ke smilkovým trávníkům. Ke zjištění jaké typy smilkových trávníků se vyskytovaly a vyskytují na polské straně Králického Sněžníku bude ještě potřeba další výzkum. Jisté ale je, že po ukončení pastvy na louce okolo chaty v minulosti došlo ke změnám ve složení vegetace, hlavně k posílení evpanzívních trav.

Literatura

Kubát K. et al. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – 928p., Academia, Praha.
Chytrý M. et al. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany a krajiny ČR, Praha.
Chytrý M. [ed.] (2006): Vegetace České republiky, vol. 1: Travinná a keříčková vegetace, Academia, Praha