Vegetační zpráva



Králický Sněžník

Pohoří na pomezí východních Čech a severní Moravy tvoří na české straně dva téměř rovnoběžné hřebeny na severu spojené hlavním vrcholem. Hluboce zaříznutým údolím (převýšení 400 - 550 m) protéká na jih řeka Morava pramenící pod hlavním vrcholem. Mým zájmovým územím bylo:
1/ Vrchol s celým primárním bezlesím
2/ Území jižně a západně od vrcholu ohraničené mapovým rámem na jihu, česko-polskou hranicí na severovýchodě a řekou Moravou na východě

Substrát, reliéf, členitost, expozice svahů

Geologicky je Kr. Sněžník krystalinikem prekambrického stáří. Tvořen je rulami, ortorulami a jinými vrstevnatými přeměněnými horninami. Pro vysoký obsah křemene jsou vzniklé půdy kyselé. K okyselování dále přispívá podzolizace a kyselé spady. Výjimkou jsou vložky krystalických vápenců (ložisko mramoru u Velké Moravy, Tvarožné díry, Patzoldova jeskyně), které jsou převážně mimo sledované území, ale ostrůvkovitě mohou probleskovat i tam. Flóra na vápencích je potom bohatší s výskytem vápnomilných druhů. Z půd jsou nejčastější podzoly, v pásmu bučin s hnědozeměmi a ve vrcholové exponované časti nalézáme rankery. Reliéf je s výjimkou vrcholové a hřebenové části silně svažitý. Svahy jsou exponované z velké většiny jižně a jihovýchodně. Jen levý břeh potoku "U Strašidel" je skloněn skoro k západu. Nejníže položené místo cca 850 m, nejvyšším je vrchol 1423,7m.

Výskyt významných taxonů cévnatých rostlin

Podle průzkumů mnoha floristů a podle inventarizace ČÚOP a nástupnické AOPK bylo na území NPR Králický Sněžník zaznamenáno celkem 77 druhů rostlin náležející do Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR. To je asi 14 % z celkového počtu 540 nalezených druhů. Sám jsem prokazatelně nalezl tyto druhy červeného seznamu:
Aconitum callibotryon - Oměj šalamounek je v rezervaci velmi hojný a vyskytuje se téměř na všech lesních prameništích.
Aconitum variegatum - Oměj pestrý je o něco řidší než předchozí druh, biotopy stejné.
Adenostyles alliariae - Havez česnáčková je na území velmi vzácná, což je ve srovnání s masovým výskytem v Hrubém Jeseníku jednou z hádanek. Já jsem ji v jednom exempláři nalezl na lavinové dráze kotliny Moravy
Blechnum spicant - Žebrovice klasnatá roste na okrajích a v prosvětlenějších částech smrčin a na okrajích pramenišť. Zvláště hojná je v nižších, disturbovaných částech smrkových monokultur (cca 900 - 1000 m n. m.), kde je téměř jedinou zajímavou rostlinou.
Campanula barbata - Zvonek vousatý patří mezi skvosty území. Zaznamenal jsem ho podél cesty na žluté TZ vedoucí k vrcholu.
Carex biegelowii - Tato Ostřice Biegelova je diagnostická pro alpínské bezlesí, a proto je udávána jen z hlavního vrcholu. Já jsem ji sbíral (možná ještě ve větší početnosti) i podél hranice při vrcholu Malého Sněžníku.
Cicerbita alpina - Mléčivec alpský je v území hojný podél potoků a pramenišť s nerozbahněnou půdou.
Gnaphalium norvegicum - Protěž norská je ve vyšších polohách hojnější než lesní. Najdeme ji jak v primárním bezlesí podél cest hlavního vrcholu, tak i ve smrčinách.
Hieracium alpinum - Jestřábník alpský jsem nalezl na samém vrcholu Kr. Sněžníku v počtu několika kusů.
Hieracium aurantiacum - Jestřábník oranžový viděl jsem ho kvést na červené TZ podél hranice s Polskem.
Juncus trifidus - Sítina trojklanná nalezl jsem ji na Vlaštovčích skalách v souladu s předchozími nálezy.
Mutelina purpurea - Koprníček je hojný na velké části vrcholu a v trávnících i níže.
Potentilla aurea - Mochna zlatá roste hojně na centrálním vrcholu podobně jako předchozí druh.
Ranunculus platanifolius - Pryskyřník platanolistý často doprovází prameniště.
Streptopus amplexifolius - Čípek objímavý je ve výše položených smrčinách hojně roztroušen.
Veratrum lobelianum - Kýchavice Lobelova má podobný výskyt jako čípek.
Veronica montana - Rozrazil horský zaznamenal jsem ji na štěrkovém kraji cesty, ale pro svou nenápadnost se dá počítat s mnohem větší četností. Tomu nasvědčují i dřívější inventarizace.
Viola sudetica - Violka sudetská vyskytuje se hlavně na vrcholu a v jeho bezprostředním okolí.

Další významné druhy rostlin vyskytující se na lokalitě:
Pinus mugo - Borovice kleč Na Kr. Sněžníku se stejně jako v Hrubém Jeseníku nevyskytuje původní kleč. Přesto byla na mnoha místech sázena a někde se i zachovala. Na hlavním vrcholu jsem ji nalezl jenom na polské straně kde přesně kopíruje státní hranici. Mnohem zajímavější je výskyt na hřebeni Malého Sněžníku a to jak na polské tak i české straně. Jde o rozsáhlý porost dobře viditelný i na leteckém snímku, který na lokalitě jistě nemá obdoby. O to neuvěřitelnější je, že se o něm přístupné
prameny vůbec nezmiňují ač je nepochybně mnoho desítek let starý.
Pinus cembra - Limba roste v blízkosti vrstevnicové cesty (pro výskyt druhu domorodými obyvateli nazývané "limbový chodník) vedoucí pod Vlaštovčími kameny v nadmořské výšce asi 1300 m. Současných 15 jedinců pod i nad cestou je podle pamětníků pozůstatek po asi dvojnásobku. Přestože jde téměř jistě o vysazené stromy, jejich původní biotopy jsou tomuto odpovídající a v krajině nepůsobí rozhodně rušivě. Stejně jako v minulém případě, i o limbách se v pramenech mlčí.
Rhododendron ferrugineum - Pěnišník rezavý je jediný keřík pěnišníku rostoucí asi 20 m nad Limbovým chodníkem se stal fenoménam a indicií Kr. Sněžníku stejně jako Slůně na vrcholu. Udáván je i v inventarizacích.

Zranitelnost

Kr. Sněžník je dodnes téměř panenskou neobydlenou krajinou. Pro odlehlost a špatnou dopravní přístupnost (zákaz vjezdu od Horní Moravy a Stříbrnice nahoru a policejní kontroly jeho dodržování) je i turisticky méně navštěvován než jiná území odpovídajícího významu. Po stržení turistické chaty na vrcholu zde nestojí žádné trvalé sídlo a i plány na stavbu lanovky k vrcholu dnes snad patří minulosti. Přesto i zde nacházíme rušivé vlivy, které by měly být minimalizovány. Prvním problémem jsou turisti soustřeďující se na vrcholu. V poledních hodinách jich tam potkáme několik desítek. Zanechávají po sobě množství odpadků a ani jimi vyvíjený sešlap není zanedbatelný. Podél přístupových cest zase vidíme, které rostliny se jim líbily a které už letos (zda-li vůbec) nevykvetou. Jinam však návštěvníci zavítají výjimečně. Dalším faktorem, již zčásti ustoupivším, ale s viditelnými důsledky jsou imisní poškození. Zejména na vrcholu Malého Sněžníku je množství mrtvých a odumírajících smrků. Zde bych řekl, že jde o kombinaci extrémního klimatu, emisí a snad i kůrovce.Mrtvé stromy jsou vtroušeny v porostech i nižších poloh. Přehoustlé vysazené smrčiny mají zase mrtvá spodní patra a jistě budou náchylnější na přemnožení kůrovce. Jinak bych stav lesů hodnotil jako uspokojivý. Dalším významným zásahem posledních let je budování zpevněných cest (většinou štěrkových s příčnými odtokovými kanálky). Jejich dopad na přírodu je diskutabilní. V každém případě zvýší přístupnost a umožní lepší péči o lesy. Usnadní ale také bezohlednou těžbu a nepovolený vjezd aut. A konečně budování cest je už samo o sobě zátěží v podobě eutrofizace, kácení, přesunu materiálu, hluku, šíření nepůvodních druhů. Hlavně když se to dělá prasácky.

Další údaje

- Lesy v území spravuje LS Hanušovice a náleží k revíru Staré město II.
- Na Kazatelně byl spatřen jedinec kamzíka horského (Rupicapra rupicapra), kteří tam prý byly v v počtu jeden pár vysazeni.
- V údolí potůčku nad Strašidly roste na kůře stromů velmi vzácný lišejník Lobaria pulmonaria. Jde, kromě Šumavy o jedinou známou lokalitu u nás.


Rozšířený popis k některým fotografiím:

Horská třtinová smrčina
Horská třtinová smrčina na červené TZ podél česko-polské hranice. Nadmořská výška je asi 1150 m a nedaleko se nachází odbočka ke Strašidlům. V této části je smrčina vcelku zachovalá, různověká a s reprezentativním podrostem.

Východní Kazatelna
"Východní Kazatelna" je nejmajestátnější ze tří skalních komplexů nazývaných souborně Kazatelna. Je tvořena vrstevnatými metamorfity a porostlá chudou acidofilní vegetací. (930 - 1000 m n. m.).

Porosty kleče na hřebenu Malého Sněžníku
Rozlehlé porosty kleče vroubí z obou stran česko-polskou hranici na hřebenu Malého Sněžníku. Nejspíše se jedná o nejrozsáhlejší porosty kosodřeviny na české části území, ale přesto se o ni v pracích z Kr. Sněžníku na této lokalitě mlčí. Na Kr. Sněžníku je kleč nepůvodní a stejně jako v Hrubém Jeseníku byla vysazena povětšinou někdy na přelomu 19. a 20. století.

Pohled na jižní svah Králického Sněžníku
Pohled na jižní svah Kr. Sněžníku. Vidět můžeme pramen Moravy (1366 m n. m.), její kotlinu a jednu z vrcholových silikátových drolin.

S těžbou dřeva pomáhají koně
S těžbou dřeva v území pomáhají pracovní koně. To je jistě příhodnější než užití těžké mechanizace nebo dokonce vrtulníku jak se absurdně děje na Šumavě. Tohoto jsem zastihl na jižní hranici zájmového území nedaleko Kazatelny.

Zpevněné cesty
Jedním z nejvýraznějších lidských zásahů v území je stavba zpevněných lesních cest . Tato prochází na východ od Moravy pod větrnou pasekou, pak směrem k Moravě cca 200 m pod žlutou TZ, překonává Moravu a na západě se na tuto TZ připojuje. Nepřehlédnutelná je zejména zabetonovaná rezavá roura pro tok Moravy.

Záběr Hleďsebe z hřebenu Malého Sněžníku
Záběr z hřebenu Malého Sněžníku (1319 m n. m. na české straně) s výhledem na kuželovitý vrchol Hleďsebe (1190 m n. m.), který je však již mimo zájmové území. Na snímku je patrná nízká rozvolněná smrčina na horní hranici lesa. Velká část vrcholových stromů je mrtvá - patrně přispěla imisní zátěž.

Prameny a mokřiny nad chatou "U strašidel"
Potok a jeho přítoky vytvářejí nad chatou "U strašidel" mnoho lesních pramenů a lesních mokřin.

Bezlesá vegetace pod vrcholem Sněžníku
Vzhled bezlesá vegetace pod vrcholem Králického Snežníku. Vidět můžeme keříky brusinek, borůvek a vřesu, smilku tuhou, třtinu rákosovitou a naoranžověle kvetoucí biku hajní formu měděnou.

Horská třtinová smrčina podél česko-polské hranice
Horská třtinová smrčina podél česko-polské hranice
Porosty kleče na hřebenu Malého Sněžníku
Porosty kleče na hřebenu Malého Sněžníku
Pohled na jižní svah Králického Sněžníku
Pohled na jižní svah Králického Sněžníku
S těžbou dřeva pomáhají koně
S těžbou dřeva pomáhají koně
Zpevněné cesty
Zpevněné cesty
Záběr Hleďsebe z hřebenu Malého Sněžníku
Záběr Hleďsebe z hřebenu Malého Sněžníku
Niva řeky Moravy
Niva řeky Moravy
Pod chatou
Pod chatou "U strašidel" s omějem šalamounkem (Aconitum callibotryon) v popředí
Potok u chaty
Potok u chaty "U strašidel"
Třtinová smrčina s kadibudkou u Františkovy chaty
Třtinová smrčina s kadibudkou u Františkovy chaty
Mokrý hřbet s dobře viditelnou vrstevnicovou cestou, kterou udělali lesáci
Mokrý hřbet s dobře viditelnou vrstevnicovou cestou, kterou udělali lesáci
Zbytky po bývalé turistické chatě
Zbytky po bývalé turistické chatě
Symbol Sněžníku, zase jednou na(d) mraky
Symbol Sněžníku, zase jednou na(d) mraky
Bezlesá vegetace pod vrcholem Sněžníku
Bezlesá vegetace pod vrcholem Sněžníku
Pohled do nivy Moravy, v popředí kvete Třtina rákosovitá
Pohled do nivy Moravy, v popředí kvete Třtina rákosovitá
Muchomůrka tygrovaná (Amanita panterina) je poměrně vzácná houba
Muchomůrka tygrovaná (Amanita panterina) je poměrně vzácná houba
Údolí potoku Kopřiváku
Údolí potoku Kopřiváku
Výhled ze
Výhled ze "Západní kazatelny"
Vlaštovčí kameny se sutí a kotlinou Moravy v pozadí
Vlaštovčí kameny se sutí a kotlinou Moravy v pozadí