Výlety na Králický Sněžník



V minulosti jsem Králický Sněžník často navštěvoval, v létě i v zimě. Nyní už na to nemám bohužel časové kapacity. Letošní zima nám zatím nepřeje. I když hřebenové oblasti jsou zasněžené (jak je vidět z fotek ze 27. 12. 2004), je to na běžné poměry minulých zim veliká bída. Když se člověk chce dovědět něco o momentálním stavu počasí a sněhových podmínkách, jsou mu údaje z Dolní Moravy nebo Staroměstska k ničemu. Tato střediska jsou v mnohem nižších polohách a mezi Dolní Moravou a Králickým Sněžníkem je v podnebí asi stejný rozdíl, jako mezi Prahou a Suchým vrchem. Trochu se to dá odvodit jen z údajů, které jsou k dispozici z lokality Šerák v Jeseníkách. Ale i tento údaj nemusí vyjít vždy.

Na Králickém Sněžníku jsem zažil několik Sylvestrů, spal jsem v seníku či na sněhu. Sníh byl vždy. Někdy ho bylo asi 70 cm a byl zledovatělý, jindy ho bylo 2,5 m a z toho asi 150 cm čerstvého prašanu. Byl jsem zde i mimo přelom roku. Jedno jsem navštívil Králický Sněžník 5.-6.12. nevím už který to byl rok, ale pamatuji se, že to bylo na Mikuláše. V televizi hlásili, že nikde není více než 20 cm sněhu, tak jsem si ani nebral lyže. Vylezl jsem přímo z údolí Moravy na Klepý a tam přenocoval. Musel jsem se ale další den vrátit, protože bylo alespoň 60 cm sněhu a chůze bez lyží byla obtížná.

Obtížně se běžkuje na zledovatělém sněhu. Někdy se stalo, že do sněhu napršelo a pak to zmrzlo. Byla tak silná krusta, že se dalo chodit bez lyží jak po betoně.

Většinou jsem přijel vlakem do Dolní Lipky. Tam jsem nasadil lyže, přes pole se dostal do Heřmanic a odtamtud stoupal na Z hřeben. Někdy jsem se bořil i s běžkami až po pás, protože bylo hodně prašanu. Tehdy to bylo velice namáhavé a většinou až večer jsem se vyškrábal někam do hřebenové oblasti. Párkrát jsem přenocoval v obřím seníku na traverzu v Z hřebenu, někdy jsem spal na sněhu. To bylo však vždy nepohodlné, protože jsem se vždy protavil hodně hluboko a rozmáčel spacák. Někdy bylo jen kolem 0°C, ale zažil jsem i -25 °C. Jindy jsem nocoval u Sněžné chaty. Když je v noci jasná obloha a hvězdy, je pěkné spát mezi zasněženými smrky, které ční jak bílé věže, vřele doporučuji. Také jsem často navštěvoval polskou stranu a přespal jednou na vrcholu kopce Czarna Góra.

Jednou jsem byl v oblasti 3.11. a ve vyšších polohách leželo už 70 cm sněhu. A to se dostal jen před Sněžnou chatu. V noci jsem narazil za velké mlhy na polomy a ztratil cestu. Raději jsem sešel dolů a výstup na vrchol vzdal.

Samozřejmě jsem několikrát navštívil Králický Sněžník i v létě, kdy jsem zkoumal kytky.
Na jaře jsem tam byl 2x. Pokaždé to bylo 20. května. Jednou ještě leželo ve vyšších polohách souvisle asi 150 cm mokrého sněhu a bez lyží jsem si ani neškrtl. Tuším že to bylo chladné jaro 1997, ale nejsem si jist. Některé roky se dají najít sněhová pole i v červnu.

Jiný rok už nebylo 20.5. po sněhu ani památky, buky už měly zelené lístečky. Bylo asi +25°C, jasná obloha a úplné léto. Přespal jsem u Vilemínky. Večer začalo vytrvale pršet a silně se ochlazovalo. Ráno jsem se vzbudil tím, že mi vítr vmetl do obličeje dávku sněhových vloček. Okolo Vilemínky se sníh nedržel, ale na hřebenech napadlo asi 20 cm. Zasypalo to narašené buky, což určitě tato dřevina nemá moc v lásce. To je jeden z faktorů, proč se na hřebenech buku nedaří. Stačí jedna taková situace za 10 let a už je to pro buk limitující.