Tak, jak je v roce 1957 zpracoval a zaznamenal Jan Renčín, ředitel jedenáctileté střední školy v Králíkách.
Okénko do historie
Mohutné pohoří Králického Sněžníku mezi hradbou Orlických hor a Jeseníků bylo vždy mocnou ochranou naší vlasti a také příčinou pozdějšího pronikání Slovanů v odlehlé končiny. Jejich sídliště připomínají názvy obcí Dolní, Prostřední a Horní Lipka, Orlice, Mladkov (Mládek), Boříkovice (Bořek), Morava, Červený Potok, Lichkov (Lichkův dvůr) a j.
Staré pověsti vypravují, že do pustých hor při Divoké a Tiché Orlici prchala po dívčí válce bojovná Vlasta se svou družinou, která dala pod Černou horou na kladské straně vybudovat Lesní hrad, později zvaný Waldburg. Kolem roku 950 patřilo toto území Slavníkovcům a pak Vršovcům. Krajem prý vedla důležitá obchodní stezka z Moravy do Kladska a severních zemí.
Osada Králíky vznikla asi již ve 12. stol., ale první písemná zmínka o ní je z roku 1357 jako o Grulichu, protože do 16. stol. se používalo tohoto názvu vlivem německých přistěhovalců. O vzniku města jsou různé pověsti. Kronikář Hájek z Libočan říká, že dcera bohatého knížete Panilluse zabloudila v tomto kraji a drsná nepohoda a pustina na ni zapůsobila tak, že se o místě vyjádřila slovem “greulich” (hrozný), z čehož vznikl prý název Grulich.
Jiná pověst vypráví, že jméno povstalo od slov “goral”, goralický, Grulich, protože Králicko mělo svůj zvláštní dialekt.
Podle Antonína Profouse “Místní jména v Čechách” (díl II., str. 360) je z listiny vydané 1357 na hradě Potštejně zřejmý nejstarší název města Greylichs. Je to genitiv od příjmení Greulich. Původně se snad rozumělo Greulichs Dorf - Greulichova ves, nebo Greulichs Berg – hora nebo Greulichs Hof – dvůr. A.Profous uvádí, že “Greulich” se ve středohornoněmeckém jazyku vyslovovalo jako “Krulich”. České jméno Králíky se objevuje r. 1604 asi chybným čtením zápisu.
Podle německé pověsti (Max Pachel) dolovalo se zde v XV. a XVI. stol. stříbro a železná ruda. Město dostalo prý v té době do svého znaku zkřížená hornická kladiva s mečem.
Z původní evangelické motlitebny byl r. 1577 postaven nový kostel na náměstí a později fara, zámek a škola. Císař Rudolf II. dal městu důležitá privilegia a právo konati 3 městské trhy. K připomínce různých epidemií, při kterých polovina obyvatel zahynula je dodnes na malém náměstí morový sloup. Kraj byl stíhán i častým průchodem cizích vojsk, pleněním a požáry.
Poblíž léčivých pramenů nad městem dal králický rodák a později biskup Tobiáš Becker postavit klášter (r. 1706). Na poutní místo bylo přiváděno mnoho návštěvníků. Chudé obyvatelstvo Králicka hledalo v těchto poutích obživu a velmi se rozšířilo domáci řezbářství. Dodnes se zachovaly památky lidového řezbářského umění.
Roku 1708 vyhořelo v městě 98 domů, 17 plných stodol, kostel, fara a škola. Během oprav kostela udeřil do věže blesk a kostel opět vyhořel.
Po odstoupení Kladska Prusku v polovině 18. stol. se z něho mnoho obyvatel přestěhovalo do Králík a město vzrostlo. Roku 1763 vznikl z neopatrnosti kuchaře při hostině ve městě další zhoubný požár, který zachvátil celé vnitřní město až na 3 domy na malém náměstí.
Roku 1834 byla postavena radniční budova (nyní pobočka okresního soudu) a současně byl založen textilní závod. Uprostřed náměstí byla postavena socha tkadleny držící vřeteno, což je zajímavou zvláštností zdejšího města.
V letech 1884-5 byla adaptována budova školy na náměstí na dnešní podobu a po roce 1885 přestavěn dřívější klášter uršulinek na zemskou vychovatelnu pro mládež. Roku 1900 byla dokončena stavba dráhy Králíky – Štíty(Šilperk).
Po roce 1918 stoupal počet českých obyvatel v Králíkách až asi do 300 osob. Nejprve měli Češi své středisko ve staré cihelně, kde se často za obtížných podmínek scházeli k nedělním besedám. První česká jednotřídní škola byla zřízena roku 1918. V roce 1934 byla postavena nová budova menšinové školy u nádraží. Mnoho Čechů ve městě kulturně pracovalo, hrálo české divadlo, věnovalo se loutkovému divadlu, pořádalo přednášky a cvičilo v Sokole. Konaly se české zahradní slavnosti a menšinové plesy.
K obraně státu vyrostlo před okupací na Králicku mohutné opevnění. Po smutných dnech Mnichova a odstoupení pohraničního území se občané české národnosti musili vystěhovat a Králíky se staly baštou tohoto úseku “Sudet”, sídlem “Landratu”. Na silné opevnění hranic se přijel do Králík podívat sám Hitler.
I Králicko pokryla černá tma fašismu.
Okénko do současnosti
Po květnové revoluci byla brzy naše oblast dosídlena natolik, aby nevznikly podstatné škody na národním hospodářství a Králicko se stalo součástí okresu Žamberk.
Horské město Králíky leží 570 m.n.m. v kotlině obklopené blízkými lesy. Německé obyvatelstvo dříve zanedbávalo vzhled města a teprve současná doba pomalu odstraňuje vzniklé škody.
V místě pracuje textilní národní podnik Atlas, kterému byly za úspěchy ve výrobě propůjčeny tituly závodu výborné jakosti, vzorového závodu a exportního vývojového závodu, dále plynárna, mlékárna, výrobny OPK a j. V poslední době zahájil provoz národní podnik Tesla.
Z bývalého gymnasia byla roku 1953 zřízena jedenáctiletá střední škola, ze zemské vychovatelny krajský dětský domov a z bývalé továrny Dehler vznikla mistrovská škola zemědělská. Úspěchy i velký počet žáků má státní hudební škola.
Přes odlehlost a těžké podmínky snaží se osídlenci o vlastní kulturní činnost v ochotnickém divadle OB a hudebním souboru škol a OB.
Turistický dům může ubytovat 60 návštěvníků v noclehárnách a průměrná návštěva 26 osob denně v roce 1956 dokazuje, že dobře slouží turistické veřejnosti, lyžařům a p.
Ve městě je dobře vedený a vybavený hotel Beseda, spojen nyní s bývalým hotelem Městský dvůr (46 pokojů, 95 lůžek). Dále útulný a starobylý hotel Zlatá labuť, v kterém se nám oživí vzpomínka na Jiráskova F.L.Věka (setkání Věka s Thamem a Pavlou). Hotel může ubytovat v 6 pokojích 12 osob. I hotel Zlatá koruna ubytuje 16 návštěvníků. Turistický odbor TJ Jiskry a MNV může zprostředkovat též ubytování v soukromí.
Ve městě je koupaliště a hřiště, zdravotní středisko se dvěma lékaři, lékárna a zubní ambulatorium. Nejbližší nemocnice je 6 km v Červené Vodě.
Pro lyžařský sport má Králicko dlouhou zimu s vysokým sněhem a hned za městem jsou vhodné lyžařské terény a cvičné louky. V blízkosti města byl turistickým odborem postaven lyžařský můstek, podle návrhu ing. Jarolímka. Sníh setrvává v okolí ještě dlouho v jarních měsících a nebývá zvláštností, že se lyžuje ještě koncem dubna a čerstvý sníh napadne i v květnu.
Čistý horský vzduch, v létě prosycený silnou vůní strání a lesů, dlouhý slunečný podzim s nezapomenutelnými barvami smíšených porostů s množstvím jeřabin a neobvyklé, často jedinečné východy a západy slunce dokreslují ráz dosud nedoceněných půvabů zdejší krajiny.
Použité prameny a literatura:
Jan Renčín – Králíky, 1957