Slavný králický rodák, zakladatel poutního chrámu na Hoře Matky Boží, pátý královehradecký biskup.
Tobiáš Jan Becker se narodil v Králíkách 15. července 1649 jako nejmladší syn starosty Johanna Beckera.
Během studií byl učitelem a vychovatelem vnuků hraběnky Putzardové ze Slatiňan u Chrudimi.
Po ukončení teologického studia a získání bakalářského titulu byl ve svých 24 letech vysvěcen, a jako kněz působil na různých místech v duchovní správě.
V roce 1679 působil krátce jako kaplan při kostele sv. Voršily v klášteře voršilek na Novém Městě pražském. Později byl děkanem v Hostinném. 14. ledna 1681 se stal kanovníkem metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze.
Ve svatovítské katedrále dal roku 1692 vyzdobit hrob Jana Nepomuckého, jehož byl velkým ctitelem už dlouho před jeho svatořečením. Posléze se stal děkanem kapituly u sv. Apolináře v Praze.
24. listopadu roku 1701 jmenoval císař římský a král český Leopold I. Tobiáše Beckera biskupem v Hradci Králové a 3. dubna 1702 bylo jeho jmenování potvrzeno papežem Klementem XI. 14. května 1702 přijímá nový královehradecký biskup z rukou litoměřického biskupa Jaroslava ze Šternberka biskupské svěcení a 27. května téhož roku se ujímá svého episkopátu v královehradecké diecézi, kde je současně v tamní katedrále Svatého Ducha slavnostně intronizován.
5. hradecký biskup Tobiáš Becker proslul jako vynikající organizátor a vyjednávač. Čeho se nepodařilo dosáhnout v jednáních s představiteli města Hradce Králové jeho předchůdcům, dokázal dovést ke zdárným koncům. Roku 1706 zahájil s městem rozsáhlá jednání, jejichž výsledkem bylo získání bývalého purkrabství, vystavěného v letech 1585 až 1586 na místě hradu pobořeného husity, pro vybudování biskupské rezidence. Ke zřízení rezidence v tomto místě však nakonec nedošlo, protože Tobiáš Jan Becker změnil svůj původní plán a rozhodl se, že zde umístí kněžský seminář.
Biskup Becker byl úspěšný i při zajišťování finančních prostředků potřebných pro hladké fungování biskupství i pro pokud možno bezkonfliktní život diecéze. Podařilo se mu například získat ze solní pokladny 14000 zlatých na výstavbu kněžského domu v Hradci Králové a založil novou, tzv. Švandovskou prebendu pro katedrální kapitulu, která vznikla z odkazu chrudimského děkana Jana Vojtěcha Švandy z roku 1662, ale až v roce 1703 mohlo být toto dědictví využito (do té doby byl tento kanonikát dotován hradeckými biskupy). Svou činností shromáždil Tobiáš Becker dostatečné množství financí, takže mohl postupně vybudovat v prostoru bývalého purkrabství biskupský kněžský seminář a zakoupit na jižní straně královehradeckého Velké náměstí vedle katedrály místa pro kanovnické domy. Musel se však 8. listopadu 1706 městu zavázat, že v tomto prostoru on ani kanovníci nezaloží pivovar a že tam nebudou provozovat ani žádnou jinou živnost.
Za Beckerova episkopátu byla též zahájena přestavba domů hrabat Gallasů na Velkém náměstí, které zakoupil již první hradecký biskup Matouš Ferdinand Sobek za 1000 tolarů. Na místě těchto domů začala vyrůstat biskupská rezidence. Pro tuto stavbu si biskup Becker vyžádal na komoře sto sáhů kamene ze skály na Kunětické hoře. Do roku 1709 byla dokončena vstupní část paláce s kaplí sv. Karla Boromejského, biskupova patrona, kterou 13. října 1709 biskup vysvětil. Současně vysvětil i katedrálu, protože nenalezl žádné doklady o jejím vysvěcení. Za zmínku stojí fakt, že v této kapli sv. Karla Boromejského byl na kněze vysvěcen 12. prosince 1786 i Josef Dobrovský.
Nádherný portál v průčelí budovy biskupské rezidence má kamenné ostění, které je elipsovitě uzavřené a na okraji vroubené dvěma jónskými sloupy. V závěsníku je vytesán znak biskupa Tobiáše Jana Beckera.
Při katedrálním chrámu Svatého Ducha založil biskup Becker bratrstvo Nejsvětějšího Těla Božího, pro které vlastnoručně sepsal pravidla a sjednal v Římě u papeže Klementa XI. odpustky. Stalo se tak roku 1708 a ve stejném roce byly vydány "Regule" tohoto bratrstva v královehradeckém Tibelliově nakladatelství.
O aktivitách Tobiáše Jana Beckera svědčí i rozsáhlá činnost, kterou vyvíjel mimo své sídelní město. Ještě před svým jmenováním hradeckým biskupem navštívil v roce 1696 rodné město Králíky, aby uskutečnil svůj dávný sen - postavit na Lysé hoře, přejmenované později na Horu Matky Boží, kapli. Nezůstalo však jen u malé kaple. S pomocí donátorů se pustil do budování monumentálního díla: nechal postavit poutní kostel, který byl zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a který osobně roku 1700 vysvětil. V letech 1701 až 1704 dal u tohoto kostela vybudovat ambity, v aleji vedoucí od města osm šestibokých kaplí a roku 1710 byla dostavěna u chrámu budova kláštera servitů.
Roku 1709 zahájil přestavbu nevelkého biskupského zámku v Chrasti u Chrudimi a rozšířil ho o východní křídlo s kaplí.
Tobiáš Jan Becker zemřel po prožití činorodého života ve věku jedenašedesáti let 11. září 1710 v Hradci Králové a jeho ostatky byly uloženy v kryptě tamní katedrály Svatého Ducha.
Na stěně farního kostela v Králíkách je jeho pamětní deska.
Biskupský znak Tobiáše Jana Beckera: Modrý štít se třemi zlatými šikmými břevny v jeho dolní pravé části, na nichž sedí stříbrná holubice nesoucí v zobáku zlatou ratolest. Nad štítem zlatá koruna, z níž vystupovala mitra a ven obrácená zlatá berla. Nad vším byl zelený biskupský klobouk.
Český slovník bohovědný z roku 1916 o Tobiáši Janu Beckerovi uvádí toto:
Becker Tobiáš Jan, narozen 15. července 1648 v Králíkách (Grulich),
studoval v Kladsku a v Praze,
vysvěcen na kněze 1673,
stal se kaplanem a zpovědníkem při klášteře Voršilek v Praze,
1679 děkanem v Hostinném,
1681 zvolen za kanovníka metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze,
působil tu jako německý kazatel;
dal pro presbytář chrámu metropolitního zhotoviti sochy sv. patronů českých (nyní v depositáři stavební huti);
dal r. 1692 zříditi mramorové zábradlí se sochami kolem hrobu sv. Jana Nepomuckého (v té způsobě, jak se spatřuje na reprodukci soudobé rytiny v "Album Svatojánském" na l. 54. a 55.),
založil 1695 na Lysém vrchu u Králík poutní chrám Panny Marie,
roku 1701 24. listopadu jmenován císařem Leopoldem I. biskupem královéhradeckým a roku 1702 3. dubna od papeže Klementa XI. potvrzen;
v Královém Hradci započal stavěti roku 1709 novou residenci biskupskou a roku 1710 seminář s kostelem sv. Jana Nepomuckého;
v Chrasti pak položil 12. dubna 1710 základ k novému kostelu a přistavěl 1709 východní křídlo tamního zámku;
zemřel 11. září 1710;
sepsal několik německých a latinských spisů náboženských.
V kronice města Chrast u Chrudimi lze o životě Tobiáše Beckera najít záznamy o jeho jmenování biskupem, o stavbě východního křídla zámku, o položení základního kamene nového kostela a o jeho skonu.
Použité prameny a literatura:
Srp Zdeněk - Sídelní biskupové
Buben Milan - Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů
Hradecké noviny 10.2.2005
Doubravka Plotěná - Průvodce ambity a kostelem Nanebevzetí Panny Marie na Hoře Matky Boží u Králík
Český slovník bohovědný, Praha 1916
Kronika města Chrast u Chrudimi