Žlutě značená trasa je možná turistickou stezkou v rámci masivu Králického Sněžníku (Masyw Śnieżnika) nejužívanější. Jednak je to nejkratší cesta k vrcholu hory Králický Sněžník (Śnieżnik Kłodzki), jednak vede z obce Dolní Morava, která soustřeďuje značné množství turistů-rekreantů. Nicméně dlužno dodat, že ostatní turistické trasy, zelená, červená a modrá, jsou sice ohledně výstupu k vrcholu delší, ale ne tolik strmé a nabízejí možná zajímavější výhledy.

Žlutě značená turistická trasa, která se z velké části kryje s Naučnou stezkou Králický Sněžník, začíná rozcestníkem Dolní Morava, BUS, konečná. Dolní Morava je známou turistickou destinací, a to především díky svým sjezdovkám. Obec se nachází přímo v údolí řeky Moravy, mezi jihozápadním a jižním hřebenem masivu Králický Sněžník (Masyw Śnieżnika). Rozcestníkem Dolní Morava, BUS, konečná prochází také modře značená turistická trasa – ta sem přichází z jihozápadního hraničního hřebenu a přechází na hřeben jižní.

Podél řeky Moravy

Žlutá značka nás vede ponejprv po asfaltové silnici. Po asi 850 m žlutá odbočuje ze silnice na druhý břeh řeky Moravy, odkud pokračuje po příjemné lesní cestě dále vzhůru. Cesta vede hned vedle řeky, ke které lze na mnoha místech sestoupit a osvěžit se průzračnou vodou.

Po 200 m dorazíte k místu, kde do Moravy ústí Kamenitý potok. Obzvláště pod dešti nebo na jaře je efektní kaskádová závěrečná část potoka. V případě, že byste odbočili z cesty doprava proti proudu potoka, narazíte pod dalších 200 m na Mléčný pramen. Jde o krasový vývěr, jenž své jméno nese po bílém zákalu, který se v něm objevuje vždy po deštích. Původ zákalu není spolehlivě objasněn, pravděpodobně však jde o zvýšený obsah uhličitanu vápenatého, který je odnášen proudem z krasových podzemních prostor.

Po následujícím úseku, dlouhém 2,8 km, se stezka stočí doprava k jeskyni Tvarožné díry. Tvarožné se jim říká proto, že některé stěny jeskyně pokrývá tzv. nickamínek, což je měkká kašovitá hmota o podobném složení, jako mají krápníky. Tato zvláštní hmota je spoluutvářena i plísněmi a bakteriemi. Nickamínek pak bývá lidově nazýván tvaroh. Do jeskyně se však bohužel nedostanete, protože je uzavřena na zámek.

V úseku levého břehu (bráno od pramene dolů) se nachází ještě jedna specialita. Je to lesní bar. Je skoro neuvěřitelné, že může něco takového fungovat. Fungování lesního baru totiž spočívá v tom, že slezete na samý břeh řeky a z vody si vytáhnete bedýnku z lahvovým pivem, džusem a několika málo dalšími druhy zboží. Na místě je otvírák a také zamčená kasička spolu s ceníkem zboží. Bar se spoléhá na to, že každý kolemjdoucí, který jeho zboží využije, sám od sebe poctivě zaplatí stanovenou cenu.

Do kopce

U Tvarožných děr přechází žlutě značená trasa přes dřevěnou lávku na protější břeh Moravy k rozcestníku Pod Vilemínkou. Vilemínka nebo též Vilemína je jedna z menších chat, které spravuje Lesní správa Hanušovice. Kdybyste se od rozcestníku vydali 70 metrů po asfaltce dolů, tedy proti směru pokračující žluté trasy, dostali byste se k pravé odbočce, jež vás po 600 m zavede k vodopádu Pod Strašidly.

Pokračujeme-li po žluté značce nahoru, začíná ono „nahoru“ nabývat toho správného významu. Stoupáte totiž po svahu samotné hory Králický Sněžník a pomalu se začínáte blížit hranici 1000 m n. m. Podíváte-li se nyní do údolí, spatříte výraznou vyvýšeninu u paty hory Králický Sněžník. To je hora Koňský hřbet. Cestou míjíte různé bezejmenné potoky a potůčky, až se dostanete k rozcestníku, který nese název Ve Strži. Nyní se nacházíte přímo v pomyslném klíně hory Králický Sněžník. Označení Strž není nadnesené. Od rozcestníku se přímo vzhůru, na severovýchod, táhne lavinová dráha, díky které je prostor strže nezalesněný i ve spodnější části, kde již v jiných partiích masivu převládá pásmo lesů.

Ze Strže vede žlutě značená trasa na východ po výrazném jižním svahu hory Králický Sněžník. Brzy se na předělu lesa a holiny objeví malá dřevěná chata, která nese jméno Sněžná. Ani tato neslouží jako občerstvovací turistická stanice. Tedy alespoň ne v tom smyslu, že by se zde něco prodávalo, nicméně mnozí se tu rádi zastaví, usednou na lavičku a posvačí.

Od Sněžné chaty se cesta zase zdvihá a zamíří na severovýchod k rozcestníku Franciska, chata horské služby. Zde se žlutá značka potkává se značkou červenou, která směřuje z vrcholu hory Králický Sněžník (Śnieżnik Kłodzki) přes východní Hraniční hřeben ke Kladskému sedlu (Przełęcz Płoszczyna), přesněji k rozcestníku Kladská brána, hájenka. Na chatě Francisce skutečně často osádka HS přebývá a leckomu to již přišlo vhod. Nyní vás čeká jedna z posledních fází cesty, která sice není zvlášť dlouhá, avšak cesta je tu kamenitá a hůře schůdná. To je kilometrový úsek od Francisky ke Slůněti, tedy ke kamenné plastice slůněte, které představuje neoficiální symbol české části hory Králický Sněžník.

Skoro nahoře

Od Slůněte vede již jen naprosto vodorovná pěšina k první metě výstupu na samotný vrchol hory Králický Sněžník (Śnieżnik Kłodzki) a tou je pramen řeky Moravy. Z celého úseku zmíněné pěšiny a od pramenu zvláště se nabízí úchvatný pohled do údolí řeky Moravy, na Vlaštovčí kameny a na jednotlivé vrcholy jižního i jihozápadního hřebenu masivu Králického Sněžníku (Masyw Śnieżnika).

A nyní zbývá již jen závěrečná fáze výstupu – 300 m dlouhá kamenitá cesta od pramene vzhůru na severozápad, na samotný vrchol hory. Výstup je to po předchozí cestě obtížný, ale pocestný zpravidla u pramene nabere dosti síly, aby jej ani tento poslední výstup nevyvedl z míry.

Na vrcholu

Na samotném vrcholu hory Králický Sněžník (Śnieżnik Kłodzki) naleznete, zpravidla celkem únosné, množství turistů, trojmezní kámen Království českého, Markrabství moravského a Kladského hrabství a pak kupu sutě po bývalé rozhledně, která, de facto, nyní představuje nejvyšší bod celé hory i pohoří. Pod kupou turisté, hlavně ti polští, skládají z kamenů jména míst, odkud pocházejí. Nachází se zde i malé turistické odpočívadlo.

Vrchol hory Králický Sněžník (Śnieżnik Kłodzki) nabízí výhledy do všech světových stran, ale musíte si vždy trochu popojít k okraji vrcholové kopule, abyste viděli i hory a místa v hloubce pod sebou. Když máte štěstí na dobré počasí, můžete na jednotlivých stranách spatřit tato panoramata:
západ: vrcholy pásma Wysoczyna Międzyleska, které je součástí brázdy Rów Górnej Nysy a za ním pak vrcholky Bystřických hor (Góry Bystrzyckie),
sever: ve směru zleva doprava se táhne brázda Rów Górnej Nysy s pásmem Wysoczyna Międzyleska, za nímž se objevují vrcholky Bystřických hor, následují Obniżenie Bystrzycy Kłodzkiej, Wysoczyna Łomnicka a Wysoczyna Idzikowa, za nimiž lze zahlédnout i Stolové hory (Góry Stołowe); v přímém směru na sever jsou to pak vrcholy samotného masivu Králického Sněžníku, které v dáli přecházejí do horského pásma Krowiarki, o něco severovýchodněji můžeme spatřit Bělské vrchy (Góry Bialskie) a za nimi hory Rychlebské (Góry Złote),
východ: Bělské vrchy (Góry Bialskie) a Rychlebské hory (Góry Złote), o něco jihovýchodněji přecházejí Rychlebské hory v pohoří Hrubého Jeseníku,
jih: Hanušovická vrchovina, která na jihozápadě přechází do Kladské kotliny (Kotlina Kłodzka).

Na vrcholu hory Králický Sněžník (Śnieżnik Kłodzki) žlutě značená turistická trasa končí. Její délka činí 9 km. Přes vrchol dále vedou dvě další turistické trasy – zelená a červená. Zelená vede od Mladkovského sedla (Przełęcz Międzyleska) přes vrcholy jihozápadního hraničního hřebenu a přes horskou chatu Schronisko Na Śnieżniku na vrchol hory Králický Sněžník (Śnieżnik Kłodzki) a odsud míří přes vrcholy východního Hraničního hřebenu do Kladského sedla (Przełęcz Płoszczyna). Značka červená vede po jihovýchodních svazích jihozápadního hraničního hřebenu, vystoupá na vrchol hory Králický Sněžník (Śnieżnik Kłodzki) a pokračuje přes jižní a východní svahy východního Hraničního hřebenu k rozcestníku Kladská brána, hájenka a odsud dále do Rychlebských hory (Góry Złote).